Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 324/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele ing. J.Č., zastoupeného advokátem JUDr. P.K., t a k t o
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel podal dne 26.11.1996 Ústavnímu soudu ústavní stížnost, v níž se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 1996, čj. 20 Co 56/96-38, a navazujícího rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11.12.1995, čj. 3 C 194/95-19, protože jimi byla porušena jeho základní práva, daná mu čl. 11 odst. 1 věta druhá a třetí, odst. 3 věta druhá, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. K ústavní stížnosti byla přiložena plná moc pro zastupování před Ústavním soudem pro advokáta JUDr.
P.K. Součástí této plné moci však bylo ustanovení, podle kterého zmocnitel bere "na vědomí, že zmocněný advokát je oprávněn si stanovit za sebe zástupce a pokud jich ustanoví více, souhlasím, aby každý z nich jednal samostatně". Toto ustanovení plné moci odporuje ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož zástupce účastníka není oprávněn se dát v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem. Advokát stěžovatele byl proto vyzván podle § 41 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, k odstranění zmíněné vady ve lhůtě 15 dnů.
Výzva mu byla doručena dne 30. 12. 1996. Dne 13. 1. 1997 byla Ústavnímu III. ÚS 324/96 soudu doručena nová plná moc pro JUDr. P.K., která však obsahovala stejná ustanovení, jako plná moc původní. Navrhovatel tedy neodstranil vady podání ve stanovené lhůtě. S ohledem na uvedenou skutečnost Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné. V Brně dne 22. ledna 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR