Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje), o ústavní stížnosti stěžovatelky - obchodní společnosti SYNOT TIP, a.s., se sídlem Jaktáře 1475, Mařatice, 686 01 Uherské Hradiště, právně zastoupeného JUDr. Jaroslavem Novákem, Ph.D., advokátem, se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 26. 1. 2007 č. j. 987/07-1300-708460, 988/07-1300-708460, 989/07-1300-708460, 990/07-1300-708460, 991/07-1300-708460, ze dne 12.
2. 2007 č. j. 2512/07-1300-708460, ze dne 26. 4. 2007 č. j. 6342/07-1300-708460, 6343/07-1300-708460, ze dne 3. 7. 2007 č. j. 10885/07-1300-708460, 10884/07-1300-708460, ze dne 1. 11. 2007 č. j. 17026/07-1300-701728, 17022/07-1300-701728, 17023/07-1300-701728, 17024/04-1300-701728, ze dne 12. 5. 2008 č. j. 7658/08-1300-701728, 7659/08-1300-701728, 7660/08-1300-701728, ze dne 7. 7. 2008 č. j. 11993/08-1300-701728, 11994/08-1300-701728, ze dne 22. 10. 2008 č. j. 16757/08-1300-701728, 16758/08-1300-701728, ze dne 20.
11. 2008 č. j. 18821/08-1300-701728 a č. j. 18822/08-1300-701728, dále proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 18. 9. 2006 č. j. 162796/06/336913/7505, 162857/06/336913/7505, ze dne 19. 3. 2008 č. j. 56972/08/336913/5751, ze dne 5. 9. 2006 č. j. 153811/06/336913/7505, ze dne 18. 9. 2006 č. j. 162683/06/336913/7505, ze dne 24. 10. 2006 č. j. 181425/06/336913/7505, ze dne 27. 11. 2006 č. j. 196023/06/336913/7505, ze dne 17. 1. 2007 č. j. 6327/07/336913/7505, č. j.
6375/07/336913/7505, ze dne 24. 4. 2007 č. j. 91909/07/336913/7505, ze dne 7. 5. 2007 č. j. 91643/07/336913/7505, ze dne 6. 6. 2007 č. j. 111318/07/336913/9443, ze dne 18. 6. 2007 č. j. 115263/07/336913/9443, ze dne 25. 7. 2007 č. j. 130917/07/336913/9443, ze dne 20. 8. 2007 č. j. 142720/07/336913/9443, ze dne 17. 9. 2007 č. j.155741/07/336913/9443, ze dne 23. 10. 2007 č. j. 174148/07/336913/9443, ze dne 14. 11. 2007 č. j. 184880/07/336913/5751, ze dne 21. 1. 2008 č. j. 7646/08/336913/5751, ze dne 21.
1. 2008 č. j. 7602/08/336913/5751, ze dne 13. 3. 2008 č. j. 50626/08/336913/5751, ze dne 24. 4. 2008 č. j. 92536/08/336913/5751, ze dne 22. 5. 2008, č. j. 104692/08/336913/5751, dále proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2009 č. j. 29 Ca 71/2007-39 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2009 č. j. 5 Afs 67/2009-65, za účasti Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení, a Finančního ředitelství v Brně a Finančního úřadu v Uherském Hradišti, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
3. Nejvyšší správní soud stěžovatelkou podané kasační stížnosti zamítl a vyjádřil nosné důvody svého rozhodnutí takto: "(...) prostým zrušením derogačního ustanovení bez výslovně provedeného projevu vůle zákonodárce nemůže dojít k opětovnému nabytí platnosti a účinnosti dříve derogovaných ustanovení. Tento postup by totiž nebylo možno ani považovat za "tvorbu zákonů", resp. legislativní proces, nýbrž spíše za jakýsi hybridní proces "reinkarnace", který je v oblasti normotvorby zcela nepřípustný."
4. Shrnuto lze stěžovatelkou předestřenou právní otázku vymezit takto: Zákon o DPH, který nabyl účinnosti 1. 5. 2004 (vstupem smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost) umožňoval daňovým poplatníkům (provozovatelům loterií a sázkových her) u některých loterií a her až do 31. 12. 2004 uplatňovat nárok na odpočet DPH, a to na základě ustanovení § 68 odst. 10 zákona o DPH ("Od daně s nárokem na odpočet je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), mimo her uvedených v ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.").
Samotný zákon o DPH ve svém závěrečném ustanovení [(§ 113 písm. b)] stanovil, že "ustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10 pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004." Současně v témže ustanovení [(§ 113 písm. a)] stanovil, že dne 1. 1. 2005 vstoupí v účinnost § 51 odst. 1 písm. j), podle něhož je "Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: (...) j) provozování loterií a jiných podobných her (§ 60)." Byl-li přijat zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, jenž nabyl účinnosti dne 1.
4. 2006 (tj. čl. XVII bod 2 uvedeného zákona) a kterým byl zrušen § 113 písm. b) zákona o DPH, "obživla" tím původně zrušená ustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10 zákona o DPH?
6. Předně je zapotřebí uvést, že předestřenou právní otázku již Ústavní soud vyřešil a rozhodl nálezem ze dne 8. 2. 2011 sp. zn. I. ÚS 1696/09 , dostupný in http://nalus.usoud.cz, kterým je soud i v právě souzeném případě vázán a v těchto intencích se uplatní i jeho nosné důvody, níže uvedené.
7. Zákon o DPH ve svém závěrečném ustanovení [(§ 113 písm. b)] stanovil, že "ustanovení § 51 odst. 1 písm. i) a § 68 odst. 10 pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2004." Uplynutím zmíněného dne tak citovaná ustanovení přestala normativně existovat. Ustanovení § 113 písm. b) zákona o DPH se naplnilo: uplynutím stanoveného okamžiku došlo ke vzniku právní skutečnosti, se kterou byl spjat stanovený následek. Tento následek nastal a vzhledem k tomu, že nikdo neumí zvrátit tok času, nelze předpokládat, že by se "opakoval".
Přijetím zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, jenž nabyl účinnosti dne 1. 4. 2006 (tj. čl. XVII bod 2 uvedeného zákona) a kterým byl zrušen § 113 písm. b) zákona o DPH, přestalo normativně existovat citované ustanovení zákona o DPH. Nicméně zákon o sociálních službách nijak normativně neupravil následek, ke kterému aplikací ustanovení § 113 písm. b) zákona o DPH již došlo; tento následek tak tedy zůstal zachován. Jinými slovy, chtěl-li by zákonodárce docílit stavu, aby existovala pravidla, jichž se stěžovatelka dovolává, musel by je ve formě zákona výslovně přijmout; tak se tomu ale nestalo.
8. V podrobnostech Ústavní soud odkazuje stěžovatelku na nález ze dne 8. 2. 2011 sp. zn. I. ÚS 1696/09 , neboť shora uvedeným je jeho výrok plně odůvodněn. Stran její argumentace interpretací stavu právního řádu poskytovateli právních informačních systémů se dodává, že je na stěžovatelce samotné, s jakou mírou důvěry bude čerpat a spoléhat se na informace od osob soukromého práva a do jaké míry se bude odvolávat na pramen práva stanoveného Ústavou (čl. 52) a zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Pochybení vzešlé z postupu dle prvé varianty pak jde plně k její tíži.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. března 2011
Jiří Mucha předseda senátu