Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 384/03
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. října 2003 ve věci navrhovatelky I. S., zastoupené JUDr. J. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 2. dubna 2003 č. j. 6 A 103/2002-17 a Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2003 sp. zn. I. ÚS 39/03 , t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena práva, která jsou zaručena v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedla, že citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu obdržela dne 2. června 2003.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu sdělení zástupce stěžovatelky ze dne 7. října 2003 a listiny osvědčující den podání návrhu k Ústavnímu soudu bylo zjištěno, že usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 2. června 2003, tímto dnem počala běžet lhůta vyplývající z § 72 odst. 2 cit. zákona o Ústavním soudu, která skončila dne 31. července 2003, podání k Ústavnímu soudu bylo učiněno u expresní pošty dne 2. srpna 2003.
S ohledem na výše uvedené, tj. na zjištění, že ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu byla podána po lhůtě k tomu stanovené, byl návrh v tomto rozsahu dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Návrh brojící proti usnesení Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2003 sp. zn. I. ÚS 39/03 byl odmítnut dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e), odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro obsah čl. 87 odst. 1 a čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 23. října 2003