Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 391/04
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele M. B. takto: Návrh se odmítá.
Dne 21. 6. 2004 obdržel Ústavní soud formálně vadný návrh navrhovatele ze dne 18. 6. 2004, který byl označen jako "ústavní stížnost". Návrh trpěl formálními vadami, které spočívaly v tom, že navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č.
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o Ústavním soudu), k návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu), návrh nebyl předložen v potřebném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a nebylo z něj patrno, čeho se jím navrhovatel domáhá (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Formální vady návrhu byly navrhovateli vytknuty výzvou (č. l. 2 spisu Ústavního soudu), kterou převzal dle doručenky 27. 8. 2004, a současně mu byla k odstranění vad návrhu stanovena 30denní lhůta.
K žádosti navrhovatele ze dne 29. 8. 2004 prodloužil Ústavní soud svým přípisem ze dne 2. 9. 2004 (č. l. 4 spisu Ústavního soudu) lhůtu k odstranění vytknutých formálních vad do 29. 10. 2004. Vytknuté formální vady navrhovatel ani v této prodloužené lhůtě neodstranil. Ústavní soud proto jeho vadně podaný návrh odmítl pro neodstranění vytknutých vad [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. prosince 2004