Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 393/01
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu J. B., zastoupeného Mgr. J. K., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. května 2001, sp. zn. 3 To 254/2001, a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2000, sp. zn. 9 T 163/2000, mimo ústní jednání dne 18. září 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatel se podáním ze dne 27. června 2001 domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2000 (9 T 163/2000-925) a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. května 2001 (3 To 254/2001-1074). Uvedl, že se cítí dotčen na právech zaručených čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a namítá, že obecné soudy nepostupovaly v souladu se zákonem.
Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena lhůta k jejich odstranění. Opatření Ústavního soudu, jak je o něm zmínka, bylo stěžovateli doručeno
19. července 2001, a protože do dnešního dne vytknuté vady neodstranil (pouze dne
26. července 2001 zaslal plnou moc udělenou stěžovatelem pro řízení u Ústavního soudu), nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 cit. zákona). V Brně dne 18. září 2001