Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věcech ústavních stížností stěžovatele V. M., zastoupeného Mgr. Evou Doložílkovou, LL.M., advokátkou, se sídlem Slepá 85, Šestajovice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. listopadu 2023 č. j.
3 Afs 254/2021-42 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. července 2021 č. j. 51 Af 3/2020-55, vedené pod sp. zn. III. ÚS 410/24 , a proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. února 2024 č. j. 10 Afs 276/2023-50 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. září 2023 č. j. 43 Af 20/2021-47, vedené pod sp. zn. II. ÚS 1029/24 , za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III.
ÚS 410/24 a
II. ÚS 1029/24 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. III. ÚS 410/24
.
1. Ústavní soud obdržel ve dnech 12. února 2024 a 12. dubna 2024 ústavní stížnosti stěžovatele proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím s tvrzením o porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 112 občanského soudního řádu může Ústavní soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému projednání věci, které u něj byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
3. Z ústavních stížností a jejich příloh plyne, že věci se týkají týchž účastníků, téže problematiky a obdobných námitek. Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti a efektivity svého rozhodování podle shora uvedených zákonných ustanovení rozhodl o spojení řízení o ústavních stížnostech téhož stěžovatele ke společnému řízení.
4. Soudkyní zpravodajkou ve spojených věcech se stává Lucie Dolanská Bányaiová, neboť jí byla přidělena první ze spojovaných věcí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. července 2024
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu
5. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnosti byly podány včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejich projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnosti jsou přípustné, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
6. Ústavní soud připomíná, že je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94
(N 5/3 SbNU 17)]. Výklad a aplikaci předpisů podústavního práva provedené obecnými soudy Ústavní soud hodnotí jako protiústavní, jestliže nepřípustně postihují některé ze základních práv a svobod, případně pomíjejí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo jsou výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, a představují tím nepředvídatelnou interpretační libovůli [viz např. nález ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11
(N 68/64 SbNU 767)]. Z hlediska pravomoci Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti mu proto nepřísluší přezkoumávat výklad podústavního práva. Ve smyslu § 12 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je to především Nejvyšší správní soud, jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, který je k tomu v zájmu zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování povolán.
7. Obsah ústavních stížností stěžovatele představuje polemiku se závěry správních soudů uplatněnou již v předchozích řízeních, která byla správními soudy řádně vypořádána. Svým postupem stěžovatel nepřípustně staví Ústavní soud do role další přezkumné instance. Právní závěry prezentované správními soudy jsou podle Ústavního soudu ústavně konformní, přičemž stěžejní skutečností v dané věci je, že stěžovatel opětovně nesouhlasí s výkladem pojmu "společně hospodařící domácnosti" podle § 21e odst. 4 ve spojení s § 35c zákona o daních z příjmů podaný Nejvyšším správním soudem.
8. Z ústavních stížností především vyplývá, že stěžovatel neakceptuje závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2021 č. j. 8 Afs 155/2019-46, stejně jako usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2022 sp. zn. II. ÚS 2686/21 , jejichž předmětem přezkumu byla oprávněnost uplatnění daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů na nezletilou dceru stěžovatele za zdaňovací období roku 2016.
9. V ústavních stížnostech stěžovatel podává totožnou argumentaci týkající se posuzovaných zdaňovacích období roku 2017, 2018 a 2019, jakou uplatnil již v předcházející ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neuplatnil žádnou novou argumentaci a v posuzované věci nenastaly žádné nové skutečnosti (nezletilá dcera je stále v péči své matky, která uplatňuje nárok na daňový bonus podle § 35c zákona o daních z příjmů v plné výši; výklad Nejvyššího správního soudu je ustálený), Ústavní soud v plném rozsahu odkazuje na závěry výše citovaného usnesení sp. zn. II. ÚS 2686/21 , kterým ústavní stížnost stěžovatele odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. V nyní posuzované věci nemá Ústavní soud důvod se od závěrů v předcházejícím rozhodnutí jakkoli odchylovat.
10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podané ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrhy zjevně neopodstatněné odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přístupné. V Brně dne 22. října 2024
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu