Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 448/99
Ústavní soud rozhodl ve věci podaného návrhu JUDr. J. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 1999, sp. zn. 10 Co 461/98, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. dubna 1998, sp. zn. 16 C 139/97, mimo ústní jednání dne 17. 11. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Podáním, označeným jako "ústavní stížnost" M. Ž, napadl bez vykázané plné moci advokát JUDr. J. P. jejich jménem rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem (10 Co 461/98-80 ze dne 31. května 1999) a Okresního soudu v Litoměřicích (16 C 139/97-43 ze dne 1. dubna 1998); podání samo je v rozporu se všemi zákonem stanovenými podmínkami (§ 34 a násl., § 72 a násl. zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a pro vady v nedostatku stížnostního žádání (petitu) nelze z něj ani usoudit, co se jím vlastně zamýšlí.
Odhlédnuto od toho, že zákon o Ústavním soudu (č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nepřipouští tzv. blanketní podání (ústavní stížnost), především nedostatek plné moci vede k závěru, že "ústavní stížnost" podává advokát bez plné moci, tedy osoba z hlediska procesního postavení účastníka zjevně neoprávněná. O takové "ústavní stížnosti" bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona], aniž by za daného stavu bylo možné vyzývati advokáta k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 17. listopadu 1999