Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 469/97-7
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele L.U., o návrhu ze dne 10. prosince 1997, t a k t o : Návrh se odmítá.
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 11. prosince 1997, se navrhovatel domáhal přezkoumání postupu orgánů, u nichž uplatňoval restituční nároky.
K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zák. č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy a poučil jej o následcích jejich neodstranění.
Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovateli 19. prosince 1997, byly Ústavnímu soudu, prostřednictvím advokátky JUDr. A.J., doručeny kopie rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 13 C 631193, ze dne 19. května 1994 a 19. června 1995, usnesení téhož soudu a téže sp. zn. ze dne 20. září 1994, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 575/94-27, ze dne 9. ledna 1995, a rozsudku č. j. 22 Co 450/95-47, ze dne 9. listopadu 1995, vše bez údajů o jejich právní moci. Dále byla předložena listina, označená jako plná moc, dle níž navrhovatel zmocňuje advokátku JUDr. A.J. k zastupování, neobsahuje však výslovně, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, jak to vyžaduje § 31 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.
Poněvadž navrhovatel ve lhůtě a v souladu s výzvou ze dne 16. prosince 1997 vady návrhu neodstranil, nesplnil ani povinnost být v řízení zastoupen advokátem s udělenou plnou mocí pro zastupování před Ústavním soudem, bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. tak, jak ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 14. ledna 1998
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj