Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 482/03
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. března 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele V. spol. s r. o., zastoupeného JUDr. Ing. V. L., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. srpna 2003 sp. zn. 58 Ca 36/2003, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení je výrok soudu v odst. II. nezákonný, a proto se jím cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na okolnosti, za nichž podal žalobu a za nichž ji vzal zpět a uvedl, že ke zpětvzetí návrhu došlo pro pozdější chování odpůrce a pro jeho uspokojení jako navrhovatele, proto mu měla být náhrada nákladů řízení proti žalovanému přiznána.
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Plzni ve svém vyjádření ze dne 6. ledna 2004 navrhla odmítnutí ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost. Poukázala na důvody, pro které vzal stěžovatel žalobu zpět, na znění § 60 odst. 3, § 62, a § 65 odst. 2 soudního správního řádu a uvedla, že pro zpětvzetí žaloby dříve, než soud jednal, nebyl proveden důkaz o dni podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, když správní orgán II. stupně toto zamítl jako opožděné, proti jeho rozhodnutí pak stěžovatel v žalobě, kterou vzal zpět, brojil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 58 Ca 36/2003 a jeho usnesení ze dne 20. srpna 2003 zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Označený soud po zpětvzetí návrhu stěžovatelem řízení zastavil, rozhodl o nákladech řízení dle § 60 odst. 3 (věta první) zák. č. 150/2002 Sb., jakož i o vrácení soudního poplatku, když byl návrh vzat zpět před prvním jednáním. Pokud jde o náklady řízení žalobce, ty mu k náhradě přiznány nebyly - žaloba směřovala proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto pro opožděnost jeho odvolání do rozhodnutí Obecního úřadu Bukovany ze dne 4.
prosince 2002 č. j. 93/2002, tuto žalobu však vzal zpět proto, že označené rozhodnutí bylo zrušeno mimo odvolací řízení. Důkaz o včasnosti podaného odvolání pro zastavení řízení před jednáním soudu ve věci proveden nebyl, žalovaný správní orgán na rozhodnutí a důvodech zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost setrval s tím, že o včasnosti jeho podání mu důkaz stěžovatel nepředložil. O zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodl Krajský úřad Karlovarského kraje mimo odvolacího řízení - tento záměr obsahuje i odůvodnění rozhodnutí, napadené žalobou, v němž správní orgán II.
stupně vyslovil, že v odvolání jsou uvedeny skutečnosti, které změnu či jeho zrušení mimo odvolací řízení odůvodňují. Na základě těchto zjištění pak Krajský soud v Plzni rozhodl o nákladech řízení opodstatněně.
S ohledem na výše uvedené byl jako zjevně neopodstatněný odmítnut návrh směřující proti výroku o nákladech řízení, odmítnut byl pak i proti výrokům o zastavení řízení a vrácení soudního poplatku, když v tomto rozsahu ústavní stížnost podal stěžovatel jako osoba neoprávněná - výroky soudu bylo vyhověno podání, jímž sám vzal žalobu zpět a právo na vrácení zaplaceného soudního poplatku mu bylo v plném rozsahu přiznáno [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 18. března 2004