Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 621/04
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. listopadu 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele P. K. zastoupeného JUDr. L. H. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2004 č. j. 38 Co 331/2004-28 a Okresního soudu v Kladně ze dne 8. července 2004 č. j. 38 Nc 1605/2004-21, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených usnesení, jimž mu soudy uložily pokutu ve výši 2.000,- Kč s tím, že na výzvu soudu I. stupně nesplnil povinnost zakotvenou v § 260 odst. 2 obč. soudního řádu. Uvedl, že podle jeho přesvědčení povinnost k peněžitému plnění dle rozsudku soudu I. a II. stupně mu nebyla uložena, když povinný v žalobě byl označen jako P. K. proto mu také nevznikla povinnost, ke které jej vyzval soud dle § 260 odst. 2 obč. soudního řádu. Uložením pořádkové pokuty se cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Okresní soud v Kladně vyzval stěžovatele v souladu s § 260 odst. 2 obč. soudního řádu ke sdělení údajů o jeho plátci mzdy, o jiných příjmech a o účtech u peněžních ústavů, když o zjištění těchto požádal oprávněný před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Poněvadž stěžovatel požadované informace nepodal, byla mu ve smyslu § 260 odst. 3 a s § 53 odst. 1 obč. soudního řádu uložena pořádková pokuta.
Krajský soud v Praze k odvolání stěžovatele přezkoumal usnesení soudu I. stupně a v odůvodnění svého rozhodnutí se s námitkami, týkajícími se nesprávnosti v jeho označení v žalobě a v rozhodnutích, o něž oprávněný opíral svůj nárok, v plném rozsahu vypořádal a opodstatněně je jako věcně správné potvrdil. Lze dodat, že v řízení zahájeném na základě žaloby, kde - i podle obsahu stížností napadeného usnesení soudu II. stupně - bylo nesprávně označeno datum narození žalovaného, se stěžovatelem, jako účastníkem řízení soud jednal, jeho výslechem a občanským průkazem byl údaj o narození zjištěn správně a rozhodnutí soudu I.
stupně mu bylo také doručeno, odvolací soud se pak zabýval jeho podaným odvoláním. Pokud došlo k písařské chybě v rozsudku odvolacím, tato byla usnesením ze dne 11. března 2002 č. j. 29 Co 309/99-65, pravomocným dnem 2. dubna 2002, opravena, stěžovatel byl v rozhodnutí o povinnosti k zaplacení částky 98.363,- Kč s příslušenstvím správně označen, pravomocné rozhodnutí se tak stalo řádným a formálně správným exekučním titulem, na základě něhož byl také soud oprávněn postupovat dle § 260 odst. 2 a 3 obč. soudního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně, dne 11. listopadu 2004