Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 72/99-8
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 4. května 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti RNDr. M. M. K., zastoupené JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 31 Ca 230/98-25, ze dne 22. ledna 1999, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 8. února 1999, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. ledna 1999, č. j. 31 Ca 230/98-25, kterým byla potvrzena část výroku 1) rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí - okresního pozemkového úřadu č. j. Poz. 5240/23118/98/203 Kb. Uvedla, že se tímto rozhodnutím a také rozhodnutím Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí - pozemkového úřadu, cítí dotčena na právech, zaručených v čl. 1, 2 odst. 2, v čl. 3 odst. 1 a 11 odst. l Listiny základních práv a svobod, jestliže jí nebyl přiznán nárok na vydání nemovitostí.
I když po smrti původní vlastnice předmětných nemovitostí pro obsah závěti nedědila, mělo s ní být, jako s neopomenutelnou dědičkou, jednáno a v rozsahu zákonného podílu jí měl být nárok v restitučním řízení přiznán. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.
10 Ústavy. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. III. ÚS 72/99-9
Z obsahu rozsudku č. j. 31 Ca 230/98-25 bylo zjištěno, že se Krajský soud v Hradci Králové, potvrzující výrok v části 1) rozhodnutí č. j. Poz. 5240/23118/98/203 Kb, ze dne 2. září 1998, Okresního úřadu Ústí nad Orlicí - okresního pozemkového úřadu, vypořádal s námitkou, týkající se uplatněného nároku stěžovatelky na vydání nemovitostí, identifikovaných ve výroku 1), který tato odvozovala od postavení oprávněné dědičky v závěti opomenuté. Z citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové nebylo shledáno porušení práv, kterých se v návrhu stěžovatelka dovolává. Soud v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona o půdě potvrdil výrok v části 1) napadeného rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu - stěžovatelka nebyla uznána vlastnicí předmětných nemovitostí, když tyto byly důvodně vydány závětní dědičce. S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 1999
JUDr. Vladimír Jurka předseda III. senátu Ústavního soudu