Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jana S. (jedná se o pseudonym), zastoupené JUDr. Marcelem Jurčagou, advokátem, sídlem Purkyňova 143/18, Vyškov, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2024, č. j. 9 To 366/2023-335, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Věc
sp. zn. III. ÚS 869/24
se postupuje k projednání a rozhodnutí plénu.
1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") brojí stěžovatelka proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud").
2. Napadeným rozsudkem krajský soud jako soud odvolací zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody. Krajský soud nově rozhodl tak, že obžalovanému výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 roků za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným.
3. Stěžovatelka v řízení před krajským soudem vystupovala v pozici poškozené. Ústavní stížností se domáhá v prvé řadě deklarace, že napadeným rozsudkem došlo k porušení jejího práva na účinné vyšetřování, práva na ochranu lidské důstojnosti, nedotknutelnosti osoby a soukromí, jakož i práva nebýt podrobena ponižujícímu zacházení. Kromě toho stěžovatelka požaduje i zrušení napadeného rozsudku, a to z toho důvodu, že uložený trest nebyl ve smyslu práva na účinné vyšetřování (a dalších namítaných práv) adekvátní.
4. Klíčovou otázkou v této věci je, jakým způsobem má a může Ústavní soud reagovat na takto formulovanou ústavní stížnost, tj. zejména, zda ve smyslu aktuální judikatury Evropského soudu pro lidská práva postačuje ke zhojení zásahu do základních práv deklaratorní výrok (porušení základních práv) spojený s následnou možností kompenzace v civilním řízení.
5. Podle čl. 1 odst. 1 písm. i) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. j. Org. 24/14, o atrahování působnosti, si plénum podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu vyhrazuje rozhodování o jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
6. S ohledem na okolnost, že III. senátu je z jeho činnosti známo, že obdobné věci řeší více senátů Ústavního soudu a i do budoucna lze očekávat nárůst obdobně formulovaných ústavních stížností a sjednocení vhodného postupu v takových věcech je důležité nejen ve vztahu k ochraně základních práv jednotlivých stěžovatelů, nýbrž i ve vztahu k Evropskému soudu pro lidská práva, III. senát postoupil věc k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2024
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu