Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky BIKERS CROWN, s.r.o., sídlem Pražská 481, Chlumec nad Cidlinou, zastoupené JUDr. Jakubem Havlíčkem, advokátem, sídlem Jana Koziny 1295/2a, Hradec Králové, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2023 č. j. 23 Cdo 1260/2022-261, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí. Má za to, že Nejvyšší soud svým postupem porušil její právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vlastnické právo zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu práv k tvůrčí duševní činnosti zaručené čl. 34 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Jak vyplývá z obsahu ústavní stížnosti a připojených soudních rozhodnutí, stěžovatelka se zabývá prodejem oblečení pro motorkáře. Žalobou u Krajského soudu v Ostravě se domáhala určení, že džínové kalhoty "Street Racer" konkurenční společnosti porušují práva k duševnímu vlastnictví stěžovatelky. Konkrétně šlo o to, že kalhoty "Street Racer" byly podle stěžovatelky okopírovány od jí prodávaných kalhot "TRILOBITE". Vzhled těchto kalhot přitom podle stěžovatelky naplňuje znaky autorského díla podle § 2 odst. 1 autorského zákona, neboť se jedná o unikátní módní design, vymyšlený jednatelem stěžovatelky.
3. Nalézací ani odvolací soud žalobě nevyhověly. Uznaly, že oboje kalhoty jsou takřka totožné, nicméně pro autorskoprávní ochranu je nezbytné, aby daný předmět naplňoval v obecné rovině všechny znaky autorského díla. Tento požadavek kalhoty "TRILOBITE" nesplňují z důvodu chybějícího prvku jedinečnosti, tj. postrádají tzv. relativní individualitu. Všechny specifické prvky použité na kalhotách "TRILOBITE" (strečový sed, poutka, pružný pás, ventilační zipy na nohavicích atd.) totiž byly používány již v době uvedení těchto kalhot, stěžovatelka je "pouze" zapracovala do jednoho typu kalhot.
Textilní design sice může být považován za umělecké dílo, to ale musí být vnímáno jako produkt tvůrčí kategorie umění a vykazovat určitou estetickou hodnotu. Úprava již existujících funkčních prvků do kalhot nijak zvláštního střihu tuto hodnotu nepředstavuje a kalhoty "TRILOBITE" proto nelze považovat za umělecké dílo. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl, neboť podle něj předchozí rozhodnutí byla v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, potažmo byly dovolací důvody akademického rázu.
4. Pro vypořádání ústavní stížnosti není podrobnější rekapitulace průběhu řízení a napadeného rozhodnutí účelná, samotným účastníkům jsou všechny skutečnosti známy.
5. Stěžovatelka napadá toliko usnesení Nejvyššího soudu a tvrdí, že její dovolání bylo odmítnuto chybně. Celkový design kalhot "TRILOBITE" byl podle stěžovatelky výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti jejího jednatele a neměl ve své době obdoby, díky čemuž tyto kalhoty odpovídají požadavkům na jedinečnost ve smyslu autorského zákona, blíže vymezeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015 sp. zn. 30 Cdo 360/2015. Estetická hodnota díla by navíc měla být posuzována především optikou cítění adresátů tohoto výrobku, v tomto případě tedy motorkářů, kteří je jako umělecké dílo bezesporu vnímali.
Přípustnost dovolání stěžovatelka vymezovala také otázkou, zda design nějakého oblečení ztvárněný souborem již používaných prvků, ale vytvářející jedinečný celkový vzhled, může naplnit znaky autorského díla. Tento dotaz není bezpředmětný (akademický), jak dovodil Nejvyšší soud, ale v podstatě se z něj odvíjí celé odůvodnění soudů prvního a druhého stupně. Ve výsledku přístup obecných soudů vede k tomu, že se stěžovatelka nemá jak chránit proti okopírování svých inovativních designů motorkářského oblečení.
6. Ústavní stížnost byla podána ve lhůtě osobou oprávněnou a řádně zastoupenou, k jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a návrh je přípustný.
7. Ústavní soud však posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. Jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, ve kterém Ústavní soud může rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti.
8. Dále je třeba zdůraznit, že pravomoc Ústavního soudu je v řízení o ústavní stížnosti založena výlučně k přezkumu rozhodnutí či namítaného zásahu z hlediska ústavnosti, tj. zda v řízení, respektive v rozhodnutí je završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněná práva a svobody účastníků tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatelky a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. Po důkladném seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí Ústavní soud v projednávaném případě takový zásah neshledal.
9. Výsledek přezkoumávaného sporu byl založen na závěru nalézacího a dovolacího soudu, že kalhoty "TRILOBITE" postrádají jedinečnost jako jednu z nezbytných obecných podmínek autorsky chráněného uměleckého díla, což odůvodnily tím, že tyto kalhoty sestávají pouze z již na jiných kalhotách se vyskytujících prvcích - přidaná hodnota spočívá v jejich souhrnném použití a rozestavení na jedněch kalhotách. Stěžovatelka se s popisem podoby kalhot v zásadě ztotožňuje, domnívá se však, že právě zmíněná nečekaná kombinace prvků vytváří onu unikátnost, vyjadřuje inovativnost a imaginaci tvůrce designu a potvrzuje charakteristiku kalhot "TRILOBITE" jako uměleckého díla.
Ústavní soud se domnívá, že označení toho či onoho objektu za umělecké dílo může být v některých případech hraniční a výsledek posouzení v těchto případech bude subjektivní. V tomto smyslu proto nelze zpochybnit, že obdobně jako stěžovatelka mohou například motorkáři či motorkářky dané kalhoty vnímat jako dílo užitého umění. Upřímně ale stejně těžko lze považovat za protiústavní (například ve smyslu svévole či zjevné nespravedlnosti) úvahu obecných soudů docházející k opačnému závěru, zvláště pokud ta je dostatečným způsobem odůvodněna.
10. Ve světle uvedeného se Ústavní soud neztotožňuje ani s námitkami stěžovatelky proti postupu Nejvyššího soudu. Citovaný rozsudek sp. zn. 30 Cdo 360/2015 diskutuje v obecné rovině pojmové znaky autorského díla. Ty nicméně odvolací soud nijak nepopírá, jen se na rozdíl od stěžovatelky nedomnívá, jak již bylo vysvětleno, že tyto znaky vykazují kalhoty "TRILOBITE". Odvolací soud se tak od judikatury dovolacího soudu neodchýlil, pouze ji určitým způsobem aplikoval na konkrétní případ. To má zjevnou souvislost rovněž s odmítnutím druhého důvodu přípustnosti. Stěžovatelka se ptala Nejvyšší soudu, zda oblečení kombinující unikátně již používané prvky může být v obecné rovině považováno za umělecké dílo. Jestliže ale soudy prvního a druhého stupně již vyřešily konkrétní věc, tak tato otázka má jen akademickou povahu. I když by totiž odpověď dovolacího soudu na ni byla kladná, nic by to nezměnilo na závěru, že kalhoty "TRILOBITE" uměleckým dílem nejsou.
11. Nad rámec uvedeného Ústavní soud podotýká, že rozhořčení stěžovatelky poukazující na to, že přístup obecných soudů jí neumožňuje chránit její inovátorské oblečení před kopírováním, není opodstatněné. Jak již zmínil odvolací soud (srov. bod 35 odůvodnění jeho rozsudku), stěžovatelka může chránit své nápady (samozřejmě při naplnění všech podmínek) prostřednictvím institutu průmyslového vzoru.
12. Ústavní soud tedy s ohledem na uvedené uzavírá, že proti postupu dovolacího soudu nemá ústavněprávních výhrad. Ústavní stížnost proto odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. O návrhu na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť ve věci samé rozhodl fakticky obratem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. srpna 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu