Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele R. V., soudního exekutora, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem se sídlem v Benešově, Hráského 406, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2006, čj. 19 Co 501/2006-33, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se řádně a včas podanou ústavní stížností domáhal, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy." Dále se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení. Ústavní stížnost je obsahově shodná s ústavní stížností, kterou podal stěžovatel ve věci, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 296/07
.
Ústavní soud shledal, že stěžovatel podává již v několikáté sérii (např. sp. zn. IV. ÚS 298/07
, a další podání z 31. 1. 2007,
sp. zn. IV. ÚS 928/07
a
sp. zn. I. ÚS 927/07
, či
sp. zn. II. ÚS 1221/07
a další podání ze 14. 5. 2007) opakovaně ústavní stížnosti v analogických věcech, a to i přesto, že je mu známo, s jakým odůvodněním Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Je přitom zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS - st. 23/06, které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. Za takové situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu, a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy, pokládá Ústavní soud za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. právě na důvody uvedené v pravomocném usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 296/07
, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Ústavní soud podotýká, že citované stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez odlišných stanovisek.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím obecného soudu, došlo v daném případě k porušení ústavně zaručených lidských práv a svobod, a na základě toho mu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. června 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu