Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1289/22

ze dne 2022-06-01
ECLI:CZ:US:2022:2.US.1289.22.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2022 č. j. 5 Co 2/2022-15 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. listopadu 2021 č. j. 16 C 27/2021-6, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ve svém návrhu stěžovatelka současně vznesla námitku podjatosti všech soudců Ústavního soudu, neboť jsou tu podle ní důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a o jejich řádném výkonu ochrany základních práv a svobod.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

3. Podání stěžovatelky nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpí řadou obsahových i formálních nedostatků (viz § 30 odst. 1, § 34 zákona o Ústavním soudu), a nesplňuje tak náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

4. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se opakovaně obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími vadami, a na tyto vady podání byla mnohokrát upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1513/13 , sp. zn. IV. ÚS 3239/13 , sp. zn. IV. ÚS 3437/13 , sp. zn. IV. ÚS 3556/13 , sp. zn. II. ÚS 3147/14 , sp. zn. III. ÚS 3542/14 , sp. zn. I. ÚS 518/15 , sp. zn. III. ÚS 629/16 ).

5. Stěžovatelka je tedy již dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stěžovatelka však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti. Přístup stěžovatelky, která naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ji Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o jejím pečlivém zájmu o ochranu svých vlastních práv.

6. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

7. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Tím se stala bezpředmětnou i námitka stěžovatelky o podjatosti všech soudců Ústavního soudu (srov. přiměřeně usnesení ze dne 2. března 2021 sp. zn. Pl. ÚS 5/21 ), nehledě k tomu, že stěžovatelka námitkou projevila nedůvěru k celému Ústavnímu soudu, na který se jinak ve svém podání obrací, přičemž v případě vyhovění této námitce by nebylo možno o její ústavní stížnosti rozhodnout, resp. by tu nebyl žádný soudce Ústavního soudu, který by mohl v její věci rozhodnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. června 2022

David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj