Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 133/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. P., zastoupeného JUDr. M. D., advokátem, proti vadnému zákonu o volbách a ve věci návrhu na změnu volebního zákona, mimo ústní jednání, takto: Návrh se odmítá.
Stěžovatel se domáhal ústavní stížností ze dne 11. 3. 1999, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne, aby Ústavní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 1999, č.j. 14 Nc 2501/99-7. Podle názoru stěžovatele Městský soud v Praze neposoudil správně jeho stížnost, týkající se způsobu voleb v ČR. Podle jeho názoru musí být dána občanům, kteří nechtějí volit žádného z navrhovaných kandidátů, možnost volit "nikoho" (tzv. vote for none po vzoru Kalifornie nebo Argentiny). Pokud by byla takových lístků odevzdána většina, volby by se opakovaly tak dlouho, až se z této většiny stane 20% menšina. V této souvislosti navrhl, aby Ústavní soud přezkoumal vadný zákon o volbách a učinil nápravu změnou volebního zákona ve smyslu formulace uvedené v předchozích větách.
Stěžovatel byl řádně zastoupen a ústavní stížnost podal ve lhůtě stanovené § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. Ústavní soud proto přezkoumal další formální požadavky na podání ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že o takto formulovaném návrhu není příslušný rozhodnout. Příslušnost Ústavního soudu je vymezena v čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR. Podle tohoto ustanovení není Ústavní soud příslušný provádět změny v platném zákonodárství způsobem, který navrhl stěžovatel.
Může pouze cestou kasace rušit neústavní právní předpisy nebo jejich jednotlivá ustanovení. Ani kdyby byl návrh takto v petitu stížnosti formulován, nemohl by ústavní soud z formálních důvodů stěžovateli vyhovět, nebot' návrh na zrušení zákona nebo jeho ustanovení může podat pouze navrhovatel uvedený v § 64 odst. 1 zákona o ústavním soudu. Podmínky tohoto ustanovení stěžovatel nesplňuje, nebot' k tvrzenému zásahu do jeho základních práv nedošlo za podmínek stanovených § 74 zákona o Ústavním soudu.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítne Ústavní soud ústavní stížnost, jestliže jde o návrh, k II. ÚS 133/99 jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Podmínka tohoto ustanovení byla naplněna, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout, aniž se mohl návrhem zabývat meritorně.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. března 1999 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu