Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci návrhu navrhovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2021 č. j. 8 Afs 253/2020-40 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2020 č. j. 15 Af 32/2019-39, takto:
Návrh se odmítá.
1. Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který však není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§ 34 ve spojení s § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu zejména není patrno, čeho se navrhovatel v tomto řízení domáhá, neobsahuje ústavněprávní argumentaci a navrhovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
2. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny ve vztahu ke stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako neefektivní a formalistické.
3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že navrhovatel podal v minulosti již několik desítek ústavních stížností, a proto si musí být povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem dobře vědom (z poslední doby srv. např. usnesení
sp. zn. III. ÚS 493/21
ze dne 22. 2. 2021 či usnesení
sp. zn. II. ÚS 204/21
ze dne 25. 1. 2021, rozhodnutí Ústavní soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz/Search/). Navrhovatel byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen.
4. V kontextu výše řečeného, aniž by znovu vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, se proto Ústavní soud uchýlil k přiměřené aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2021
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj