Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 159/96 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.D., zastoupeného advokátem JUDr. J.Č., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 1996, čj. 20 Co 751/95-44, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu pro Prahu - západ ze dne 4. 10. 1995, čj. 4 C 352/95-27, t a k t o:
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, kterými byla zamítnuta jeho žaloba na vydání domu č. p. 363 se stavební parcelou č. p. 459, garáže se stavební parcelou č. p. 460 a zahrady č. p. 462, vše v k.ú. V., s odůvodněním, že stěžovatel neprokázal státní občanství ČR, a nesplnil tak jednu z podmínek zák. č. 87/1991 Sb.
Současně stěžovatel podal návrh na zrušení části ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve
1
II. ÚS 159/96
slovech "pokud je státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky", a dále části ustanovení § 3 odst. 4 uvedeného zákona ve slovech "pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky".
Nálezem pléna ústavního soudu,
sp. zn. Pl. ÚS 33/96
, ze dne 4. 6. 1997, byl návrh na zrušení shora uvedených částí ustanovení § 3 zák. č. 87/1991 Sb., zamítnut.
Vzhledem k tomu, že příslušná část ustanovení § 3 zák. č. 87/1991 Sb., aplikovaná v rozhodnutích Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha - západ, jejichž protiústavností byla ústavní stížnost směřující proti rozhodnutím obecných soudů zdůvodněna, nebyla plénem ústavního soudu zrušena, nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová
Brně dne 1. 9. 1997 soudkyně Ústavního soudu