Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 163/98

ze dne 1998-05-14
ECLI:CZ:US:1998:2.US.163.98

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

II. ÚS 163/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. K.K., zastoupeného JUDr. K.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 19 Co 640/97-116, ze dne 12. 1. 1998, t a k t o : Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod dovolával zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 19 o 640/97-116, ze dne 12. 1. 1998, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6, čj. 13 Č 152/91-97, ze dne 31. 7. 1997, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na určení, že je vlastníkem části původních parcel č. 3920 a 3921 v kat. území D. Stěžovatel nesouhlasí s právními závěry soudu a trvá na svém stanovisku, dle kterého v daném případě došlo k vyvlastnění předmětných nemovitostí na základě neurčitého správního rozhodnutí, tzv. "paktu", a nesouhlasí ani s názorem soudu, dle kterého není soud oprávněn takovéto rozhodnutí přezkoumávat. 1

II. ÚS 163/98

Z přiloženého, ústavní stížností napadeného, rozhodnutí

Městského soudu v Praze, sp. zn. 19 o 640/97, ze dne 12. 1. 1998, Ústavní soud zjistil, že soud připustil proti svému rozhodnutí dovolání dle § 239 odst. 1 o.s.ř., neboť se jednalo o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu (vztah obecných ustanovení občanského zákoníku a restitučního zákona č. 87/1991 Sb., je-li neplněna restituční podstata přechodu věci na stát podle § 6 tohoto zákona). Dle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti je evidentní, že dovolání, jehož přípustnost byla založena dle § 239 o.s.ř., je opravný prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje a který musí být vyčerpán, aby byla splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti dle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., odmítnout jako návrh nepřípustný, neboť stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 14. 5. 1998 soudkyně Ústavního soudu