Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 232/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele K. G. R., o ústavní stížnosti proti rozsudku vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 1997, čj. 12 To 80/97-531, t a k t o Ústavní stížnost se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že jím došlo k porušení základních lidských práv a svobod. Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 1
II. ÚS 232/98
Dle ustanovení § 72 odst. 1 uvedeného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že jde zjevně o návrh podaný opožděně, tj. po uplynutí 60 denní zákonné lhůty, neboť z připojeného spisu Krajského soudu v Praze, sp. zn. 7 T 27/97, zjistil, že ústavní stížností napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 1997, který byl rozhodnutím o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 a 72 odst. 2, byl stěžovateli doručen oproti podpisu dne 8. 10. 1997 a jeho právnímu zástupci dne 10.10. 1997, přičemž ústavní stížnost stěžovatele byla podána na poště k přepravě teprve v květnu 1998. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 2. 9. 1998 soudce zpravodaj