Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II.ÚS 259/04
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti arch. P. H., zastoupeného JUDr. L. H., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 9. 2002, č.j. 19 C 30/2001, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2003, č.j. 13Co 132/2003-124 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2004, č.j. 28 Cdo 1996/2003-144, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Ústavní soud obdržel dne 23. 4. 2004 podání navrhovatele, které však nemělo všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Právní zástupce navrhovatele byl proto výzvou, doručenou mu dne 8. 7. 2004, vyzván k doložení kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Současně byl upozorněn, že pokud ve lhůtě osmi dnů od doručení výzvy nebudou nedostatky podání odstraněny, bude návrh odmítnut.
Vzhledem k tomu, že ve lhůtě stanovené k odstranění vad podání, nebyly vady odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. srpna 2004