Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu navrhovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2018 č. j. 19 Co 152/2018-46, ze dne 9. 7. 2018 č. j. 19 Co 173/2018-45, ze dne 29. 6. 2018 č. j. 19 Co 181/2018-29 a ze dne 9. 7. 2018 č. j. 19 Co 180/2018-71, takto: Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 2. 8. 2018 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti v záhlavní označeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové. Navrhovatel se v něm domáhá, aby Ústavní soud rozhodl o zrušení napadených rozhodnutí krajského soudu a o tom, že se navrhovateli umožňuje eutanázie.
2. Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu). Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
3. Obecně platí, že je na Ústavním osudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, a smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vůči navrhovateli vyvozeny nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
4. V nyní projednávaném případě však Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně s obdobnými návrhy trpícími stejnými vadami a byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů, a to s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takového vadného návrhu (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15 , II. ÚS 292/16 , II. ÚS 293/16 ,
,
,
I. ÚS 1778/16
,
II. ÚS 1779/16
,
; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti (návrhu na zahájení řízení).
5. Ústavní soud v takových případech opakovaného podávání vadných návrhů již nepokládá za nutnou podmínku, aby se poučení o zákonných požadavcích na ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového, a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1888/18
,
II. ÚS 1885/18
,
I. ÚS 1881/18
,
,
I. ÚS 1874/18
či
III. ÚS 1870/18
, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud i v nynější věci uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. srpna 2018
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka