II.ÚS 276/95

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

II. ÚS 276/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl v právní věci stěžovatele R.K., zastoupeného advokátem JUDr. P.T., o ústavní stížnosti, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svým návrhem domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 3. 5. 1995, sp. zn. Nt 644/94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 5. 6. 1995, sp. zn. 4 Nt 190/95, jakož i rozhodnutí KSZ, kterým byl dne 15. 9. 1995 odložen jeho podnět ke stížnosti pro porušení zákona, pod sp. zn. 1 KZt 203/95.

Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Prostředkem na ochranu práva, který má na mysli citované II. ÚS 276/95 ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., je prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a nikoliv jinému subjektu (srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.).

Protože stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti (srov. § 266 tr. É.), nejde o opravný prostředek, který by byl oprávněn podat stěžovatel. Tím spíše pak nelze považovat za prostředek na ochranu práva ve smyslu ustanovení § 72 zák. č. 182/1993 Sb. pouhý podnět k takové stížnosti (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci I. ÚS 9/94, III. ÚS 124/93 ). Za této situace byla posledním prostředkem na ochranu práva stěžovatele stížnost proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 3.

5. 1995, sp. zn. Nt 644/94, o níž bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 5. 6. 1995, sp. zn. 4 Nt 190/95. Toto posledně uvedené datum (5. 6. 1995) je také datum, kdy vzhledem k ustanovení § 140 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř. nabylo usnesení právní moci. Protože stěžovatel svou ústavní stížnost podal k přepravě dne 16. 11. 1995, jde zcela zjevně o návrh podaný po 60ti denní zákonné lhůtě. Za této situace nezbylo, než návrh mimo ústní jednání dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 22. 11. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR 2