Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. M., zastoupeného JUDr. L. Z., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2001, č. j. 11 To 123/2000-1667, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Dne 7. 5. 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2001, č. j. 11 To 123/2000-667, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2000, sp. zn. 16 T 45/99. Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích byl stěžovatel shledán vinným z trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
S ohledem na skutečnost, že stěžovatel byl právně zastoupen na základě plné moci, která nesplňovala náležitosti v ustanovení § 31 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl právní zástupce stěžovatele dopisem ze dne 25. 7. 2001, doručeným dne 26. 7. 2001, vyzván k odstranění vad podání, ve kterém bylo výslovně zmíněno ustanovení § 31 zákona o Ústavním soudu, a byla stanovena lhůta v trvání 15 dnů od doručení dopisu.
Dne 27. 7. 2001 byla Ústavnímu soudu doručena nová plná moc, která ovšem opět nesplňovala uvedené náležitosti (opětovně uvádí v řízení před Ústavním soudem nepřípustnou substituci). Proto po uplynutí stanovené lhůty byla ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť vady návrhu nebyly ve lhůtě k tomu určené odstraněny.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. 10. 2001
Vojtěch Cepl soudce zpravodaj