Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelky PALETY-KUPKA GROUP s. r. o., IČ: 018 09 326, se sídlem Vyšehradská 1349/2, Praha 2, právně zastoupené Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem Sluneční nám. 14/2588, Praha 5, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. srpna 2022, č. j. 1 Afs 96/2022-36, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností se stěžovatelka podle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to z důvodu tvrzeného porušení svého ústavně zaručeného práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z obsahu napadeného rozhodnutí a ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se žalobou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí správního orgánu. Městský soud v Praze žalobu zamítl rozsudkem ze dne 26. 1. 2022, č. j. 8 Af 25/2019-71. Jelikož bylo v písemném vyhotovení rozsudku uvedeno zjevně chybné datum jeho vyhlášení (rok 2021 namísto roku 2022), vydal Městský soud v Praze dne 12. 4. 2022 opravné usnesení. Stěžovatelka se proti rozsudku městského soudu bránila kasační stížností.
Lhůtu k podání kasační stížnosti však počítala až od doručení opravného usnesení ze dne 12. 4. 2022, nikoliv ode dne doručení meritorního rozsudku ze dne 26. 1. 2022. Nejvyšší správní soud napadeným usnesením ze dne 3. 8. 2022, č. j. 1 Afs 96/2022-36, odmítl kasační stížnost stěžovatelky jako opožděnou. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že lhůta k podání kasační stížnosti se počítá od doručení opravného usnesení jen tehdy, týkalo-li se opravné usnesení výroku opravovaného rozhodnutí. V nyní projednávané věci však městský soud vydal opravné usnesení, aby opravil zjevnou nesprávnost v podobě chybného data vyhlášení rozsudku.
Nejvyšší správní soud shledal, že si právní zástupce stěžovatelky musel být vědom skutečného data vydání rozsudku městského soudu, jelikož žádal o odročení jednání a následně žádal o zaslání protokolu z jednání, byl tedy ve věci aktivní a věděl, kdy bylo skutečně rozhodnutí vyhlášeno. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že uvedením nesprávného data vyhlášení rozsudku v jeho písemném vyhotovení nemohl být nikdo uveden v omyl či poškozen na svých právech.
3. Stěžovatelka ve svém návrhu uvádí, že byla městským soudem uvedena v omyl, neboť měla kvůli chybnému datu v písemném vyhotovení rozsudku za to, že se jedná o jiný rozsudek vydaný v její věci (vystupovala totiž v několika řízeních před Městským soudem v Praze). Stěžovatelka dále namítá, že se Nejvyšší správní soud dopustil nepřípustné analogie, když vyložil, že lhůta pro podání kasační stížnosti běží ode dne doručení opravného usnesení jen v případě, že se toto opravné usnesení týká výroku rozhodnutí. V postupu Nejvyššího správního soudu proto stěžovatelka spatřuje porušení svého ústavně zaručeného práva na přístup k soudu.
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu, a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
5. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že představuje zjevně neopodstatněný návrh podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
6. Ústavní soud v napadeném rozhodnutí neshledal žádná kvalifikovaná pochybení, která by odůvodnila jeho kasační zásah. Usnesení Nejvyššího správního soudu je řádně a srozumitelně odůvodněno a Ústavní soud jeho závěry shledává ústavně konformní.
7. Stěžovatelka tvrdí, že jí postupem Nejvyššího správního soudu bylo zasaženo do práva na přístup k soudu. Toto právo však stěžovatelce upřeno nebylo, neboť se jí dostalo náležitého postavení účastníka řízení před městským soudem. Proti jeho rozhodnutí měla k dispozici kasační stížnost, kterou však podala opožděně. Pozdním podáním kasační stížnosti se stěžovatelka sama zbavila možnosti, aby se Nejvyšší správní soud jejími námitkami zabýval.
8. Ústavní soud přezkoumal postup Nejvyššího správního soudu a shledal, že jeho závěr o opožděnosti stěžovatelčiny kasační stížnosti je důsledkem aplikace příslušné zákonné úpravy, tj. zejména ustanovení § 54 odst. 4 ve spojení s § 106 odst. 2 s. ř. s., kterou Nejvyšší správní soud vyložil. Vycházel ze své dřívější judikatury (srov. usnesení č. j. 3 Ads 12/2011-79 nebo rozsudek č. j. 4 Ans 3/2006-123), která počítá se začátkem běhu nové lhůty pro podání kasační stížnosti pouze ve vztahu k opravnému usnesení, kterým došlo k opravě výroku rozhodnutí. Tento výklad Nejvyššího správního soudu přitom Ústavní soud již v minulosti aproboval jako ústavně konformní (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2018. sp. zn. I. ÚS 1653/18
) a v nyní projednávané věci neshledal důvod, proč se od svého dříve vysloveného závěru odchýlit.
9. Relevantní není ani poukaz stěžovatelky na občanský soudní řád a její námitka, že se Nejvyšší správní soud dopustil nepřípustné analogie v její neprospěch. Nejvyšší správní soud poskytuje ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným soudním řádem správním. Úkolem Nejvyššího správního soudu je také sjednocovat rozhodovací praxi správních soudů a vykládat soudní řád správní. Judikatorní závěry, na které Nejvyšší správní soud v napadeném usnesení odkázal, jsou právě výsledkem ústavně konformního výkladu soudního řádu správního, nikoliv nepřípustnou analogií, jak tvrdí stěžovatelka.
10. Z uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. listopadu 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu