Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 307/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky J.H., zastoupené advokátem JUDr. J.L., o ústavní stížnosti ze dne 22. 12. 1995, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 1995, čj. 13 Co 37/95-160, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatelka se obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností proti naříkanému rozsudku Krajského soudu v Brně, vydanému v právní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 15 C 153/92 (žalobkyně J.H. proti žalovaným 1) K., a. s. 2) obci L., 3) ČR - O.ú. Ž., o uzavření dohody o vydání nemovitosti). Na základě odvolání druhého odpůrce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 10. 1995, čj. 13 Co 37/95-160 změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 12. 10. 1994, čj. 15 C 153/92-130, a to tak, že se zamítá návrh žalobkyně, aby žalované obci L., byla stanovena povinnost uzavřít se žalobkyní dohodu o vydání nemovitostí a ve výroku o povinnosti tohoto žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení. Navrhovatelka ve své ústavní stížnosti předeslala, že naříkaný rozsudek krajského soudu napadla dovoláním ze dne 15. 11. 1995. O dovolání rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 852/96.
Při posuzování tohoto dovolání postupoval dovolací soud podle ustanovení čl. II odst. 4 zákona č. 238/1995 Sb., podle něhož řízení o dovolání, o němž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. 1. 1996), převezme a dokončí Nejvyšší soud ČR podle dosavadních procesních předpisů.
Dovolání shledal Nejvyšší soud ČR přípustným podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. (ve znění před novelizací zákonem č. 238/1995 Sb.), protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. II. ÚS 307/95
Ústavní soud shledal za prokázané, že v posuzované věci stěžovatelce dovolání přísluší. V důsledku toho lze stěžovatelce vytknout nevyčerpání všech procesních prostředků, poskytovaných zákonem k ochraně práva, dle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná.
Podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než návrh odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu
V Brně dne 11. června 1997