Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Sp. zn. II. ÚS 314/99
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci žádosti M. S., o poskytnutí výkladu § 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 23. 6. 1999 se navrhovatelka obrátila na Ústavní soud s žádostí, kterou se domáhala, aby Ústavní soud podal výklad § 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, týkající se způsobu výpočtu náhrady živého a mrtvého inventáře. S obdobnou žádostí se již obrátila na Ministerstvo spravedlnosti ČR, které ji sdělilo, že takový výklad může podat jen soud. Na ten se však obracet nechce, neboť to podle jejího názoru trvá roky než o něčem rozhodne. Věc ve vztahu k povinné osobě co do nároku přitom není sporná, jde jen o způsob výpočtu.
Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj odmítne návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka požaduje, aby Ústavní soud rozhodl, zda je v souladu se zákonem o půdě vyčíslovat náhrady živého a mrtvého inventáře zvlášť na každý příděl, když v době zcizení byli původními vlastníky tohoto majetku její rodiče, je nucen Ústavní soud konstatovat, že jako orgán především kasační, nemůže o výkladu zákona samostatně rozhodnout, když to čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR v žádném ze svých ustanovení do jeho kompetence nesvěřuje. Protože podmínky § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byly naplněny, nezbylo než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. srpna 1999 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu