Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 316/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky H.F., právně zastoupené advokátkou JUDr. L.K., o ústavní stížnosti ze dne 14. 11. 1996 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 1996, sp. zn. 38 o 479/96, ve spojení s usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 4. 3. 1996, čj. 8 Č 215/92-151, t a k t o : Návrh se o d mí t á.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti naříkaným rozhodnutím Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov o náhradu za bolestné a ztížení společenského uplatnění, neboť má za to, že těmito rozhodnutími byla porušena základní práva a svobody zaručená stěžovatelce čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisu bylo zjištěno, že předmětné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 1996, sp. zn. 38 o 479/96, jako poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, nabylo právní moci dne 21. 6. 1996. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě jako doporučená zásilka u Pošty B., dne 15. 11. 1996. II. ÚS 316/96
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě lhůta započala dne 21. 6. 1996 a posledním dnem k podání ústavní stížnosti byl den 19. 8. 1996. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost navrhovatelky nelze věcně projednat, neboť byla podána po uplynutí lhůty určené k podání ústavní stížnosti.
Dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh dle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona odmítnout.
P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. ledna 1997 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR