Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti T. R., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem, sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10 - Záběhlice, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. 2 T 152/2021-73 ze dne 8. 2. 2022 a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 6 To 146/2022-87 ze dne 27. 4. 2022; za účasti Okresního soudu v Bruntále a Krajského soudu v Ostravě jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaných soudních rozhodnutí, respektive žádá, aby Ústavní soud vyhověl jeho žádosti o snížení trestu zákazu řízení, který mu byl (mimo dalších trestů) uložen za jízdu autem pod vlivem alkoholu. Stěžovatel dovozuje, že obecné soudy svým postupem porušily celou řadu jeho základních práv založených Listinou základních práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně základních práv a svobod (myšlena je nejspíše Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod).
2. Ústavní soud je před samotným posouzením ústavní stížnosti povinen přezkoumat, zda ta splňuje příslušné náležitosti a jestli jsou dány podmínky jejího projednání vymezené v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jednou z takových podmínek je mimo jiné i to, zda je přípustná.
3. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení § 75 odst. 1 přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.
4. V napadeném usnesení Krajského soudu v Ostravě se stěžovateli dostalo jasného poučení, že dané rozhodnutí je oprávněn napadnout dovoláním. Ústavní stížnost však nijak nenaznačuje, že by k tomuto kroku stěžovatel přistoupil, její petit žádné rozhodnutí Nejvyššího soudu nenapadá a toto ani není k ústavní stížnosti předloženo. Ústavní soud tak nemůže než dojít k závěru, že stěžovatel dovolání v přezkoumávaném řízení nepodal.
5. S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. ledna 2023
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj