Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného Mgr. Jiřím Navrátilem, advokátem se sídlem Dykova 2, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2021 č. j. 17 Co 69/2021-141, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základní práv a svobod.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, připojených rozhodnutí a spisu, stěžovateli byla rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. 12. 2019 č. j. 6 C 52/2019-94 uložena povinnost zaplatit nemajetkovou újmu za ztížení společenského uplatnění ve výši 225 788 Kč (výrok I.), uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 65 082, 84 Kč (výrok II.) a také uhradit soudní poplatek ve výši 2 258 Kč (výrok III.). Stěžovatel napadl výše uvedený rozsudek odvoláním, v celém jeho rozsahu.
3. První jednání před Krajským soudem v Brně bylo stanoveno na 16. 2. 2021. V průběhu roku 2021 nemohl senát krajského soudu zahájit řízení z důvodů žádostí o odročení jednání s tím, že žádosti byly od obou stran sporu. 16. 2. 2021 - stěžovatel, 23. 3. 2021 - stěžovatel, 13. 4. 2021 - žalobkyně, 20. 4. 2021 - stěžovatel, 13. 7. 2021, 10:30 hod. - žalobkyně, 13. 7. 2021, 13:00 hod. - stěžovatel, 19. 10. 2021 - stěžovatel. Dne 21. 3. 2021 stěžovateli tragicky zesnul syn. Tato událost stěžovatele psychicky velmi zasáhla a jeho stav si vyžádal soustavnou péči na psychologickém oddělení Vojenské nemocnice Brno. Jeho následný stav nedovoloval účast na soudním řízení (lékařské zprávy ze dne 13. 4. 2021, 29. 6. 2021 a 17. 8. 2021).
4. Krajský soud usnesením ze dne 7. 10. 2021 ustanovil v souladu s § 29 odst. 3 stěžovateli opatrovníka z důvodu, že se ze zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení. Opatrovníkem byla ustanovena advokátka Mgr. Lenka Piknová.
5. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá předčasnost vydaného usnesení s tím, že jeho zdravotní důvody jsou pouze přechodného charakteru a po dokončení léčení se bude schopen účastnit řízení a hájit svá práva. Dále namítá absenci odůvodnění usnesení.
6. Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti ostatních soudů zasahovat jen tehdy, pokud chybná interpretace či aplikace podústavního práva nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv či svobod nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého (řádného) procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, přísluší nezávislým civilním soudům. Zřetelně tak akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti jiných orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy ostatních soudů (čl. 83 Ústavy).
7. Ústavnímu soudu nepřísluší, aby namísto civilního soudu zvažoval, zda jsou dány podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. Jak je patrné ze spisu, v tomto směru krajský soud opřel svůj závěr o lékařské zprávy, které potvrdily nutnost soustavné péče psychologického oddělení a zároveň dlouhodobou nemožnost účasti stěžovatele na soudním řízení. Z lékařské zprávy ze dne 7. 8. 2021 se podává, že by se stěžovatel "neměl vystavovat jakékoliv neadekvátní psychické zátěži, je plánována dlouhodobá psychoterapie".
8. Důvodem pro ustanovení opatrovníka spočívající v tom, že fyzická osoba se nemůže z jiných zdravotních důvodů (tj. jiných důvodů než je duševní porucha) nikoliv jen na dobu přechodnou účastnit řízení je především to, že uvedená překážka brání v postupu řízení, a tím dochází k ohrožování práv účastníků a je proto potřebné, aby soud i v této situaci mohl učinit opatření, aby v řízení mohlo být pokračováno. Lékařské zprávy z psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice Brno dokládají konkrétní zdravotní stav stěžovatele a potvrzují dlouhodobou nemožnost účasti stěžovatele na soudním řízení. Proto nelze akceptovat stěžovatelovu námitku týkající se předčasnosti rozhodnutí krajského soudu. Stěžovatelův zdravotní stav potvrzuje i lékařská zpráva ze dne 6. 12. 2021, kterou si krajský soud vyžádal, a z které se podává, že stěžovatel by neměl být vystaven emoční zátěži ještě další dva až tři měsíce.
9. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní. Splnění těchto podmínek lze připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, avšak pouze za předpokladu, že jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a současně představují "konečné" rozhodnutí ve vztahu k určité samostatné uzavřené součásti řízení [nález ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04
(N 6/36 SbNU 53); stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.).
10. V posuzované věci Ústavní soud konstatuje, že pojmovým znakem zastoupení založeného rozhodnutím soudu je, že vztah mezi zástupcem a zastoupeným trvá jen do té doby, než pominou zdravotní důvody, pro které se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, respektive do doby, než přestane platit, že taková osoba potřebuje zastoupení. Odpadne-li taková podmínka, zaniká tím současně oprávnění opatrovníka dále jménem účastníka jednat. Pokud se zdravotní stav stěžovatele zlepší natolik, aby byl schopný účasti na řízení a hájil svá práva, oprávnění opatrovníka zanikne.
11. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud neshledal v rozhodování krajského soudu svévoli ani libovůli a z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. května 2022
David Uhlíř, v. r. předseda senátu