Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelky A. Č., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 199/2025-27 ze dne 26. 9. 2025 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 8 A 104/2025-14 ze dne 28. 8. 2025, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
1. Ústavní soud obdržel dne 3. 12. 2025 ústavní stížnost stěžovatelky spojenou s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Ústavní stížnost však nesplňuje podmínky k jejímu projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem, ačkoliv tato povinnost je dána § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
2. Ústavní soud proto stěžovatelce zaslal výzvu k odstranění vad ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, případně ke sdělení relevantní překážky, proč vady ve stanovené lhůtě odstranit nelze, a současně ji poučil o důsledcích řádného a včasného neodstranění vad ústavní stížnosti. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 16. 12. 2025, lhůta tedy uplynula dne 29. 12. 2025. Ve stanovené lhůtě - ani později - však stěžovatelka vady svého podání neodstranila.
3. Dne 29. 12. 2025 obdržel Ústavní soud žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání s odůvodněním, že je plně invalidní, trpí vážnými zdravotními obtížemi a je v mimořádné tíživé sociální situaci, což jí včas znemožnilo podat žádost České advokátní komoře o určení advokáta. Aniž by Ústavní soud rozhodl o prodloužení lhůty - mimo jiné vzhledem k tomu, že nebylo zřejmé, jak nedoložené a nekonkretizované obtíže měly zabránit obstarání právního zastoupení v dvouměsíční lhůtě pro podání ústavní stížnosti, která byla prodloužena o dalších 10 dnů, kdy v této době stěžovatelka podávala další podání Ústavnímu soudu - fakticky vyčkal, zda stěžovatelka vady svého podání odstraní. Na dotaz Ústavního soudu Česká advokátní komora sdělila, že ke dni 28. 1. 2026 stěžovatelka dosud o určení advokáta ani nepožádala.
4. Ústavní soud zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv.
5. S ohledem na uplynulý čas, který stěžovatelka k zajištění advokátního zastoupení do dnešního dne měla, a na to, že o zákonné povinnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti byla Ústavním soudem již mnohokrát poučena (jen z poslední doby ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1873/25
,
sp. zn. I. ÚS 1872/25
či
sp. zn. II. ÚS 1839/25
), Ústavní soud ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. ledna 2026
Martin Smolek v. r.
soudce zpravodaj