Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Majnera, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. října 2025 č. j. 21 As 171/2025-25 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. listopadu 2025 č. j. 10 As 180/2025-26, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Není zastoupen advokátem, a proto jeho ústavní stížnost trpí vadami podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a nelze ji projednat.
2. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem a o dalších zákonných náležitostech dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak opakovaně a bezvýsledně stalo již v mnoha předcházejících případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového - a přitom stále stejného poučení - jako postup neefektivní a formalistický.
3. Stěžovatel se na Ústavní soud obrací bez právního zastoupení opakovaně. Na povinnost být zastoupen advokátem v řízení před Ústavním soudem byl již mnohokrát upozorněn a poučen o následcích nesplnění výzvy k odstranění vad. Další a další poučování stěžovatele o jím známých podmínkách řízení již nepřináší žádný účinek. Ústavní stížnost je tudíž namístě bez dalšího odmítnout, jak ostatně Ústavní soud opakovaně ve srovnatelných věcech stěžovatele učinil, kupříkladu v usnesení ze dne 7. 8. 2025 sp. zn. III. ÚS 2121/25
, ze dne 8. 12. 2025
sp. zn. II. ÚS 3195/25
, ze dne 8. 1. 2026
sp. zn. II. ÚS 3693/25
a mnoha dalších. Na odůvodnění těchto rozhodnutí, jakož i dalších rozhodnutí ve věci stěžovatele tam odkazovaných, lze v podrobnostech odkázat.
4. Z těchto důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. ledna 2026
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj