Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 364/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla v právní věci stěžovatele L., zastoupeného jednatelem ing. M.Š., právně zastoupeného advokátem JUDr. V.Ř., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 1997, sp. zn. 15 Co 339/97, o nařízení výkonu rozhodnutí, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á O d ů v o d n ě n í.
Stěžovatel se svou ústavní stížností s odvoláním na porušení č1. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod 1
II. ÚS 364/97
(dále jen "Listina") a čl. 4 odst. 1 Listiny domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým byl nařízen výkon správních rozhodnutí, tj. Okresního úřadu K., ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu v Ž., odbor výstavby - stavebního úřadu, kterými byla stěžovateli uložena pokuta dle § 106 odst. 1 písm. d) ve výši 200.000,- Kč za neudržování stavby a dle § 106 odst. 3 písm. b) ve výši 500.000,- Kč za neudržování stavby do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob dle zák. č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V odůvodnění své ústavní stížnosti namítal, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví a tudíž, že účastníky řízení o uložení pokuty měli být dle § 14, § 21 zák. č. 71/1967 Sb. všichni podíloví spoluvlastníci, tedy i manželé Š. Protože s manželi Š. nejenže nebylo jednáno, ale ani jim nebyla správní rozhodnutí o uložených pokutách doručena, mají za to, že napadená rozhodnutí jsou nevykonatelná. Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost stěžovatele spolu s připojeným spisem Okresního soudu v K., sp. zn. E
739/96, jejichž přílohu tvoří správní spisy, a dospěl k závěru, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, neboť stěžovatel přehlíží tu podstatnou okolnost, totiž že pro podílové spoluvlastníky platí princip solidární odpovědnosti, což jinými slovy znamená, že v případě porušení práva nebo povinnosti se lze domáhat plnění proti kterémukoliv z nich, jak se také stalo v dané věci. Jestliže tedy v řízení o pokutách šlo o vykonání takového práva daného na výběr, protože jeho příčinou bylo předcházející nesplnění povinnosti provést opravy, uložené právě v důsledku zmíněného principu solidarity všem podílovým spoluvlastníkům, nezbývá než uzavřít, že námitka nedostatku tzv. formálního předpokladu vykonatelnosti II. ÚS 364/97 vykonávaného rozhodnutí o pokutách, spočívající v nedostatku doručení všem spoluvlastníkům, je zjevně lichá, a proto nezbylo než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle š 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka
V Brně dne 27. 10. 1998 předseda senátu Ústavního soudu