Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti Mgr. A. P., zastoupeného Prof. JUDr. M. Z., advokátem, proti sdělení vyšetřovatelky Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v Jeseníku ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. ČVS: OVJE-61/2001, a proti sdělení o jeho přezkoumání Státním zastupitelstvím v Jeseníku ze dne 27. 6. 2001, č. j. Zt 91/2001-40, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 7. 2001 domáhal zrušení sdělení vyšetřovatelky Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v Jeseníku ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. ČVS: OVJE-61/2001, a sdělení o jeho přezkoumání Státním zastupitelstvím v Jeseníku ze dne 27. 6. 2001, č. j. Zt 91/2001-40, s tím, že podle jeho přesvědčení napadenými sděleními byl porušen čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření, na základě kterého by bylo umožněno stěžovateli a jeho obhájci nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie České republiky, sp. zn. ČVS: OVJE-61/2001.
Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti, které postrádá jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, uvedl, že je proti němu vedeno trestní stíhání pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona. Ústavní stížnost podává z důvodu, že jemu ani jeho obhájci nebylo povoleno nahlédnout do vyšetřovacího spisu za účelem získání informací pro efektivní obhajobu. S ohledem na znění ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníků řízení.
Okresní úřad vyšetřování Policie České republiky v Jeseníku ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že o nahlédnutí do spisu požádal pouze obhájce stěžovatele, tato jeho žádost byla podle ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu zamítnuta. Státní zástupce rozhodnutí vyšetřovatele řádně přezkoumal a ztotožnil se s názorem vyšetřovatele. Postup byl naprosto zákonný a nahlédnutí do spisu bude umožněno až poté, co odpadnou překážky, přičemž okamžik odpadnutí překážky vyhodnotí vyšetřovatel.
Okresní státní zastupitelství v Jeseníku ve svém vyjádření k ústavní stížnosti navrhlo zamítnutí ústavní stížnosti pro její nedůvodnost a uvedlo, že obhájce stěžovatele Prof. JUDr. Z. se přípisem ze dne 19. 6. 2001 domáhal u tohoto státního zastupitelství přezkoumání opatření vyšetřovatelky s tím, že v odepření práva nahlédnout do spisu shledává nezákonné omezení práv obhajoby. Na základě tohoto podnětu byl přezkoumán postup vyšetřovatelky ve smyslu § 65 odst. 2 trestního řádu. Přípisem ze dne 27.
6. 2001 bylo obhájci stěžovatele sděleno, že postup vyšetřovatelky byl zcela v souladu s ustanovením § 65 odst. 2 trestního řádu. Důvodem k odepření nahlédnutí do spisu je skutečnost, že nahlédnutím do spisu před výslechem svědků by mohlo dojít k narušení objektivity vyšetřování, neboť již před sdělením obvinění stěžovateli byly signály, že stěžovatel je pro svoji velkou autoritu v církvi schopen ovlivňovat osoby a přesvědčovat je o správnosti svého počínání. To bylo zřejmé ze záznamů o vytěžení osob před sdělením obvinění a z písemností založených ve spise.
Tato obava byla potvrzena i po sdělení obvinění, když z protokolů o výslechu některých svědků vyplynulo, že stěžovatel zavazoval tyto k "bratrské mlčenlivosti o některých finančních transakcích s prostředky S. Za daného stavu tedy vyšetřovatelka dospěla ke správnému závěru, když obhájci stěžovatele odepřela právo nahlédnout do spisu před výslechem svědků - zejména představitelů Č. a rovněž zástupců firem zúčastněných na stavbě S.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Ústavní stížnost je směřována proti "jinému zásahu orgánu veřejné moci", který spočívá podle stěžovatele v neumožnění nahlédnutí do spisu v rámci přípravného řízení.
Právo nahlížet do spisu je jednou ze složek jeho práva na obhajobu, zaručovaného čl. 40 odst. 3 Listiny a právě proto je omezení tohoto práva, i když je zákonem připuštěno, vždy třeba náležitě zdůvodnit. Jinak by totiž omezení uvedeného práva zůstalo bez možnosti je přezkoumat. Za závažné důvody ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu lze považovat konkrétní důvody, které odůvodňují obavu, že by umožněním nahlédnutí do spisu před plánovanými výslechy svědků mohlo dojít k narušení objektivity vyšetřování. Napadenými rozhodnutími navíc nebylo dotčeno právo stěžovatele nahlédnout do protokolů o úkonech, kterým měl právo být přítomen.
Jak vyplývá i ze shora citovaných vyjádření účastníků řízení, orgány činné v trestním řízení postupovaly řádně v rámci své kompetence, s přihlédnutím k charakteru věci a zcela v souladu s ustanovením § 65 odst. 2 trestního řádu, podle kterého v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím i ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Pro výše uvedené byl návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Tento závěr neumožnil ani vyhovět návrhu stěžovatele ve smyslu ustanovení § 80 zákona o Ústavním soudu na vydání předběžného opatření.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. 8. 2002
JUDr. Vojtěch Cepl
předseda senátu