Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 478/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. J.Ch., o návrhu ze dne 14. 12. 1997, t a k t o: Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel svým návrhem ze dne 14. 12. 1997 s poukazem na porušení jeho základních práv uplatnil ústavní stížnost proti předvolání Policie České republiky, Obvodního oddělení Č.L., čj. ORCL 2023/CL-TČ-97, ze dne 27. 11. 1997, a proti trestnímu oznámení, čj. 0-12NC 1860/97-5. 1
II. ÚS 478/97
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti zák. č. 182/1993 Sb., byl stěžovatel přípisem, doručeným mu oproti podpisu dne 14. 1. 1998, vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě do 13. 2. 1998 s tím, že v řízeni před Ústavním soudem musí být ve smyslu § 30 a § 31 cit. zákona zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepisu návrhu. Současně byl výslovně poučen o existenci zák. č. 85/1996 Sb., který umožňuje požádat o ustanovení advokáta Českou advokátní komoru, a o ustanovení § 83 zák. č. 182/1993 Sb., které stanoví podmínky, za kterých částečně nebo úplně uhradí náklady zastoupení účastníka v řízení před Ústavním soudem stát.
K výzvě Ústavního soudu navrhovatel ve svých přípisech ze dne 14. 1. 1998 a ze dne 4. 3. 1998 mimo jiné uvedl, že s ohledem na § 63 zák. č. 182/1993 Sb. nesouhlasí se stanoviskem Ústavního soudu, dle kterého není možné ustanovení advokáta z úřední moci.
Po uplynutí lhůty k odstranění vad Ústavní soud znovu přezkoumal návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že se jedná o návrh, který přes přípis ze dne 14. 1. 1998 a 4. 3. 1998 nemá náležitosti zák. č. 182/1993 Sb., především proto, že navrhovatel dosud není zastoupen advokátem. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout s tím, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Zcela nad rámec tohoto odůvodnění Ústavní soud uvádí, že pro řízení před Ústavním soudem platí zák. č. 182/1993 Sb. jakožto lex specialis, včetně úpravy obsažené v § 30 a § 83, nelze proto z jeho ustanovení § 63 dovodit pro Ústavní soud, jakožto orgán ochrany ústavnosti, postup, který by byl vlastní obecným soudům a který by umožňoval ustanovit advokáta ex offo, jak je tomu v řízení před obecnými soudy.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 24. 3. 1998 soudkyně Ústavního soudu