Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jiřího Přibáně a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžřovatelky DG Solutions, a. s., sídlem Václavské náměstí 2132/47, Praha 1, zastoupené JUDr. Bc. Petrem Kadlecem, advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. MPO 16065/2024 ze dne 19. 12. 2024, spojené s návrhem na zrušení § 10 odst. 5, věty druhé, zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, za účasti Ministerstva průmyslu a obchodu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
1. Ministerstvo průmyslu a obchodu ("ministerstvo") napadeným rozhodnutím neudělilo stěžovatelce povolení pro vývoz obráběcí frézy a laseru do Číny, a to z důvodu zahraničněpolitických zájmů České republiky. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení tohoto rozhodnutí. Tvrdí, že jím byla porušena její práva zaručená v čl. 11, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Spolu s ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení § 10 odst. 5, věty druhé, zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití ("zákon č. 594/2004 Sb."), který stanoví výluku soudního přezkumu napadeného rozhodnutí - namítá, že výluka je v rozporu s čl. 4 odst. 3 a čl. 36 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie.
3. Nejprve Ústavní soud zkoumal, zda jsou dány podmínky pro věcné posouzení ústavní stížnosti. Podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Za takový prostředek ochrany je v judikatuře Ústavního soudu považována i žaloba podle soudního řádu správního (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 3965/16 ze dne 4. 1. 2017).
4. V projednávané věci je stěžejní, že stěžovatelka má k dispozici další procesní prostředek k ochraně jejích práv - správní žalobu. Soudní přezkum napadeného rozhodnutí sice byl podle účinné právní úpravy ke dni jeho vydání vyloučen, avšak nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/24 ze dne 26. 3. 2025 (128/2025 Sb.) bylo ustanovení § 10 odst. 5, věty druhé, zákona č. 594/2004 Sb. zrušeno dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Jelikož byl plenární nález ve sbírce vyhlášen dne 6. 5. 2025, nic již soudnímu přezkumu napadeného rozhodnutí nebrání. Ostatně sama stěžovatelka uvádí, že proti napadenému rozhodnutí podala spolu s ústavní stížností i správní žalobu, o níž je řízení vedeno u Městského soudu v Praze (na jehož návrh bylo příslušné ustanovení zrušeno).
5. Za dané procesní situace, kdy stěžovatelka má k dispozici další opravný prostředek, je ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 169/25 ze dne 27. 1. 2025). Ústavní soud v takových případech ústavní stížnosti odmítá jako nepřípustné dokonce i tehdy, existují-li pochybnosti o přípustnosti prostředku, který stěžovatelé souběžně s ústavní stížností uplatnili (srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/18 ze dne 13. 11. 2018). Protože probíhá řízení o prostředku k ochraně práva, nepřichází v úvahu ani výjimečný postup podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu [viz usnesení sp. zn. I. ÚS 339/01 ze dne 5. 9. 2001 (U 33/23 SbNU 383)].
6. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh.
7. Návrh na zrušení § 10 odst. 5, věty druhé, zákona č. 594/2004 Sb. sdílí osud ústavní stížnosti. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení uvedeného ustanovení [viz usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995 (U 22/4 SbNU 351)]. Kromě toho, napadené ustanovení již Ústavní soud zrušil, a tudíž návrh na jeho zrušení pozbyl své opodstatnění. Proto Ústavní soud návrh na zrušení uvedeného ustanovení odmítl podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. května 2025
Pavel Šámal v. r. předseda senátu