Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje), soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Svatoně ve věci ústavní stížnosti evidované církevní právnické osoby Římskokatolická farnost - prelatura Český Krumlov, sídlem Horní 156, Český Krumlov, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Thákurova 676/3, Praha 6 - Dejvice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2023 č. j. 28 Cdo 3518/2023-984, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.
června 2023 č. j. 7 Co 365/2023-955 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. října 2022 č. j. 34 C 422/2015-908, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, a obchodních společností Rybářství Třeboň Hld. a. s., sídlem Rybářská 801, Třeboň, ODEON a. s., sídlem Josefská 425/25, Brno, a Táborská investiční a.
s., sídlem 9. května 678/20, Tábor, zastoupených JUDr. Ing. Janem Zrzaveckým, Ph.D., advokátem, sídlem Vodičkova 710/31, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejších účastnic řízení, takto: Věc sp. zn. II. ÚS 760/24 se postupuje k projednání a rozhodnutí plénu.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro tvrzené porušení svých práv na soudní ochranu a ochranu vlastnictví. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu je zřejmé, že nynější věc se týká restitučního sporu o vydání několika pozemků (zjednodušeně řečeno) souvisejících s třeboňskými rybníky. Pro konečné vyřešení věci jsou klíčové mimo jiné 1) otázky okamžiku odnětí vlastnického práva právního předchůdce stěžovatelky - restituentky, jakož i 2) otázky spojené s hodnocením dobré víry povinných osob pro potenciální vydržení vlastnického práva a hodnocení okolností privatizace třeboňských rybníků v 90. letech minulého století.
2. Podle čl. 1 odst. 1 písm. i) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. j. Org. 24/14 o atrahování působnosti platí, že si plénum Ústavního soudu podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu vyhrazuje rozhodování o jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
3. Podle druhého senátu Ústavního soudu jsou důvody pro postoupení plénu k projednání a rozhodnutí nynější věci. Dosavadní judikatura k řešení rozhodných otázek není jednoznačná a ani úplně ve všech otázkách jednotná, srov. zejména nález ze dne 15. 6. 2020 sp. zn. III. ÚS 2707/18
(N 123/100 SbNU 350), vydaný přímo v nynější věci, a nález ze dne 30. 11. 2021 sp. zn. I. ÚS 3179/18
(N 208/109 SbNU 244), vydaný ve věci obdobné. S ohledem na veškeré možné dopady, včetně případných odchýlení se od právních názorů vyjádřených i v jiných "restitučních" nálezech Ústavního soudu, považuje druhý senát Ústavního soudu za žádoucí, aby k řešení věci přistoupilo plénum a rozhodlo o nich s konečnou platností jako "nejvyšší" rozhodovací orgán Ústavního soudu.
4. Druhý senát Ústavního soudu rovněž zvažoval předložení věci plénu k vydání stanoviska podle § 23 zákona o Ústavním soudu, avšak zohlednil, že takový postup v téže věci, ve které již byl jednou vydán kasační nález, podle dřívější judikatury [nález ze dne 2. 4. 1998 sp. zn. III. ÚS 425/97
(N 42/10 SbNU 285), bod 24 nálezu ze dne 20. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 4/06
(N 54/44 SbNU 665) či body 57 a 58 nálezu ze dne 13. 11. 2007 sp. zn. IV. ÚS 301/05
(N 190/47 SbNU 465)], jakož i komentářové literatury (FILIP, J. a kol. Zákon o Ústavním soudu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 104), nepřipadá v úvahu pro překážku věci rozsouzené. Také ovšem zohlednil, že novější judikatura považuje bezvýjimečné trvání na kasační závaznosti nálezů (při pozdější změně právního názoru) za problematické z hlediska rovnosti účastníků v právech (srov. bod 47 a 48 nálezu ze dne 29. 2. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1638/23 ). Přesně tak druhý senát Ústavního soudu vnímá nynější věc, a proto považuje za nezbytné, aby se k věci vyjádřilo plénum, které se případně může vyjádřit také ke správnému budoucímu postupu v obdobném procesním kontextu. Jde o otázku legitimity rozhodnutí, ať je nakonec výsledek řízení jakýkoli.
5. Druhý senát Ústavního soudu, příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 760/24 , proto jednomyslně rozhodl o postoupení věci k projednání a rozhodnutí plénu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. června 2025
Pavel Šámal v. r. předseda senátu