II.ÚS 82/97

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

.

II.ÚS 82/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele S.T., zastoupeného advokátem JUDr. R.D., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích,, čj. 8 Co 2801/96-134, ze dne 27. 12. 1996, t a k t o: Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Ve včas podané ústavní stížnosti se navrhovatel s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, chráněného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého 1

II. ÚS 82/97 stupně ve věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 155/96, o zastavení soudního řízení o žalobě na určení názvu mysliveckého sdružení, identifikačního čísla organizace a orgánů tohoto sdružení, a to pro nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení.

Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vyslovil, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví a že je jakožto orgán ochrany ústavnosti oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že tyto soudy nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se porušení ustanovení hlavy páté Listiny ve své stížnosti dovolával, přezkoumal Ústavní soud ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Českém Krumlově, sp. zn. 9 C 155/96, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Z obsahu připojeného spisu Ústavní soud zjistil, že obecné soudy v rámci zkoumání podmínek řízení ve smyslu § 103 a násl. o.s.ř. dospěly k závěru, že v daném případě se nejednalo o spor mezi dvěma subjekty, tj. právnickými osobami, ale o spor v rámci jednoho mysliveckého sdružení, kdy navrhovatel neměl způsobilost být účastníkem řízení a kdy právo na soudní ochranu náleží pouze členům mysliveckého sdružení jakožto členům občanského sdružení ve smyslu ustanovení § 15 zák. č. 83/1990 Sb., v platném znění.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, bylo soudní řízení dle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastaveno. Protože ústavní soud sdílí názor obecných soudů, totiž že uvnitř mysliveckého sdružení, které je občanským sdružením ve smyslu zák. č. 83/1990 Sb., vznikly-li spory ohledně stanov, jejich změn, názvu mysliveckého sdružení a jeho orgánů, mohli se jednotliví členové sdružení domáhat s odkazem na ustanovení § 15 zák. č. 83/1990 Sb. práva na soudní ochranu, zaručeného právě v čl.

36 Listiny, u soudu, a protože tito tohoto práva, jak vyplývá z ústavní stížnosti a z připojeného spisu okresního 2

II. ÚS 82/97 soudu, nevyužili, ačkoliv řízení před Ústavním soudem je krajním prostředkem ochrany práv, nezbylo než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. c) a f) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 31. 8. 1997 soudkyně Ústavního soudu 3