Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Wintra, soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové ve věci ústavní stížnosti Zdeňky Šillerové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2022 č. j. 7 As 319/2019-24, o stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti soudce Ústavního soudu Tomáše Langáška, takto: Soudce Tomáš Langášek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 911/22
.
1. Ústavnímu soudu byl dne 1. 4. 2022 doručen návrh Zdeňky Šillerové na zahájení řízení o ústavní stížnosti. V souladu s ustanovením § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, byl soudcem zpravodajem ustanoven Tomáš Lichovník. Protože však věc nebyla ke dni zániku jeho funkce skončena, byla v souladu s Rozhodnutím předsedy Ústavního soudu o změně rozvrhu práce č. j. Org. 38/24 ze dne 26. 6. 2024 přidělena soudci zpravodaji Tomáši Langáškovi, o čemž byla stěžovatelka informována.
2. Dne 9. 7. 2024 obdržel Ústavní soud podání, v němž stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudce Tomáše Langáška, kterou odůvodnila skutečností, že byl členem 6. senátu Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje v související věci.
3. Tomáš Langášek k námitce předložil vyjádření, v němž uvedl, že k osobě stěžovatelky ani k účastníkům či vedlejším účastníkům řízení, ani k projednávané věci nemá žádný poměr, z něhož by bylo možno dovozovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Uvádí, že byl donedávna členem 6. senátu Nejvyššího správního soudu, před nímž probíhá řízení v nepřímo související věci sp. zn. 6 As 293/2023 o kasační stížnosti stěžovatelky ve věci určení advokáta pro řízení o její ústavní stížnosti. V uvedené věci však nebyl nijak činný, 6. senát za dobu jeho členství v něm neučinil žádný procesní úkon, na němž by se podílel. Vzhledem k uvedenému má za to, že subjektivní důvody pro jeho vyloučení ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nejsou naplněny.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. První senát Ústavního soudu po posouzení věci a nahlédnutí do vyžádaného spisu sp. zn. 6 As 293/2023 konstatuje, že se Tomáš Langášek nepodílel na rozhodovací činnosti ve věci před Nejvyšším správním soudem, a neshledal ani žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. Proto první senát dospěl k závěru, že nejsou naplněny důvody § 36 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu a Tomáš Langášek není vyloučen z projednávání věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. července 2024
Jan Wintr, v. r.
předseda senátu