Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Ing. Josefa Drdy, zastoupeného JUDr. Františkem Novosadem, advokátem se sídlem Vsetín, Smetanova 1101, směřující proti vyrozumění Městského státního zastupitelství ze dne 9. 1. 2014 sp. zn. 1 KZV 170/2009 a proti postupu Policie ČR a Městského státního zastupitelství v Praze, takto: Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že Policie ČR zahájila trestní řízení na základě nepravdivých tvrzení a vykonstruovaných důkazů a v řízení postupuje v rozporu s principem presumpce neviny. Podle jeho přesvědčení policie nebere v potaz důkazy, které prokazují jeho nevinu, účelově tyto důkazy skrývá a brání stěžovateli v přístupu k nim. Policie podle názoru stěžovatele s důkazy účelově manipuluje tak, aby jeho vina byla prokázána. Uvádí dále, že některé důkazy v cizím jazyce nejsou přeloženy do češtiny a nijak vyhodnoceny. Z uvedených důvodů se stěžovatel cítí dotčen na svých právech zaručených mu čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 34 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Uvedené vyrozumění státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze nemůže být posuzováno ani jako rozhodnutí ani jako tzv. "jiný zásah" orgánu veřejné moci do práv stěžovatele. Jedná se o sdělení výsledku určitého postupu, který není Ústavní soud oprávněn korigovat. Kdyby tak totiž učinil, zasahoval by nepřípustným způsobem do průběhu trestního řízení jako orgán činný v trestním řízení, což mu nepřísluší (srov. též usnesení ve věcech sp. zn. II. ÚS 471/07 ,
II. ÚS 2245/09 ,
či
II. ÚS 1199/13 ).
Meritorně se nelze zabývat ani tou částí návrhu, v níž stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud vydal nález, kterým by konstatoval, že vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze nesmí přehlížet jeho stížnosti na postup policejního orgánu a jeho návrhy na doplnění dokazování. Stěžovatel zde po Ústavním soudu žádá, aby vyslovil, jakým způsobem má městské státní zastupitelství postupovat v rámci probíhajícího trestního řízení. To se však zcela vymyká limitům ustanovení § 82 zákona o Ústavním soudu vymezujícího, jak o ústavní stížnosti rozhodnout.
V řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda pravomocným rozhodnutím, opatřením či jiným zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod, přičemž pokud tomu tak bylo, zruší napadené rozhodnutí nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné (§ 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Z uvedených kompetencí Ústavního soudu proto nelze dovodit jeho oprávnění k tomu, aby Městskému státnímu zastupitelství v Praze uložil, jakým způsobem má postupovat ve věci návrhů a stížností stěžovatele (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 2857/12 či
IV. ÚS 3314/13 ).
IV.
Návrh v části směřující proti postupu Policie ČR byl pak shledán zjevně neopodstatněným.
Postup policejního orgánu přezkoumala na základě podání stěžovatele státní zástupkyně městského státního zastupitelství. Právě v napadeném vyrozumění státní zástupkyně posoudila stížnosti a návrhy stěžovatele, jak je výše uvedeno. K žádosti stěžovatele o přezkum postupu státní zástupkyně městského státního zastupitelství se vyjádřil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Sdělením ze dne 20. 2. 2014 informoval stěžovatele o tom, že v současném stádiu řízení, kdy přípravné řízení ve věci stěžovatele bylo již ukončeno podáním obžaloby příslušnému soudu, není státní zástupce Vrchní státního zastupitelství v Praze oprávněn zpochybňovaný postup dozorové státní zástupkyně přezkoumat. Státní zástupce informoval stěžovatele též o tom, že své námitky může uplatnit v rámci obhajoby v řízení před soudem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu Ústavního soudu