Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 113/2000
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2000 ve věci N. T. H., zastoupeného JUDr. M. Č., advokátem, proti rozhodnutí Policejního prezídia ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze, ze dne 8. 12. 1999, čj. PPR-8191/RCP-C-218-99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. O takový případ nevyčerpání všech procesních prostředků jde i v projednávané věci, kdy stěžovatel ústavní stížností napadá rozhodnutí správního orgánu ve věci udělení souhlasu k trvalému pobytu, aniž by využil možnosti soudního přezkumu ve správním soudnictví. Ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, vylučující v takovém případě možnost soudního přezkumu, bylo totiž zrušeno nálezem Ústavního soudu, publikovaným pod č. 160/1998, dnem 13.
5. 1999 a také podle současné úpravy (§ 171, § 172 2 IV. ÚS 113/2000 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, je zde soudní přezkum přípustný. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 8. března 2000
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj