Ústavní soud Usnesení správní

IV.ÚS 127/26

ze dne 2026-02-11
ECLI:CZ:US:2026:4.US.127.26.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., t. č. Věznice Plzeň, zastoupeného JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou, sídlem Lublaňská 673/24, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. listopadu 2025 č. j. 6 As 58/2025-19, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2025 č. j. 9 A 107/2022-143 a usnesení České advokátní komory ze dne 13. července 2022 č. j. 10.01-000270/22-007, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a České advokátní komory, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Stěžovatel požadoval od České advokátní komory (ČAK) určení advokáta k poskytnutí právní služby, konkrétně k zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedeném pod

sp. zn. III. ÚS 697/22

. ČAK stěžovatele vyzvala k odstranění vad žádosti, což stěžovatel neučinil, a posléze zjistila, že Ústavní soud ústavní stížnost odmítl (protože stěžovatel nebyl zastoupen advokátem), proto řízení o určení advokáta zastavila pro bezpředmětnost.

2. Žalobu stěžovatele proti rozhodnutí ČAK Městský soud v Praze zamítl, Nejvyšší správní soud poté zamítl kasační stížnost. Podle Nejvyššího správního soudu je nosným a správným důvodem usnesení ČAK o zastavení řízení bezpředmětnost žádosti o určení advokáta, protože stěžovatelova ústavní stížnost byla odmítnuta. Proti tomuto důvodu nevznáší stěžovatel žádnou argumentaci. Případná namítaná nečinnost ČAK by nemohla být důvodem nezákonnosti jejího rozhodnutí. Nadto výzva k odstranění vad žádosti byla důvodná, protože stěžovatel vyplnil formulář nepřehledně a nebylo z něj patrné, co má být předmětem řízení před Ústavním soudem.

3. Stěžovatel považuje napadená rozhodnutí za formalistická. ČAK vyzvala stěžovatele k odstranění vad až dlouho po podání žádosti. Její liknavost způsobila odmítnutí ústavní stížnosti. Z formuláře žádosti bylo zřejmé, co stěžovatel požaduje. Samotný Nejvyšší správní soud připouští, že systém zajištění právní pomoci pro řízení o ústavní stížnosti není ideální. Jestliže zákon požaduje povinné zastoupení, nemůže stát vytvořit takový systém, který znemožňuje získání právního zastoupení. Je třeba brát v potaz, že stěžovatel je nemajetný, nemá právnické vzdělání, je ve výkonu trestu odnětí svobody.

4. Ústavní soud upozorňuje, že ČAK zastavila řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro bezpředmětnost (nebylo již žádné řízení, pro které by ČAK mohla advokáta určit), zákonnost zastavení řízení z tohoto důvodu následně přezkoumávaly správní soudy. Stěžovatelova argumentace se však s důvodem pro zastavení správního řízení míjí, míjí se tedy i s důvody, na kterých jsou napadená rozhodnutí postavena. Stěžovatelovy polemiky s fungováním systému na zajištění právní pomoci pro řízení o ústavní stížnosti tak nijak nemohou zpochybnit ústavnost nyní napadených rozhodnutí.

5. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu