Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 130/03

ze dne 2003-07-11
ECLI:CZ:US:2003:4.US.130.03

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 130/03

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti JUDr. F. K., zastoupeného JUDr. J. F., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2002, sp. zn. 5 To 78/02, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku vrchního soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2002, čj. 4 T 24/99-788. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2003, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal ve věci dovolání a požadovaný spis tohoto soudu byl spolu s dovoláním postoupen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání.

Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedené závěry Ústavního soudu byly publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb. (§ 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv).

Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je uvedený závěr nutné aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto posuzovat jako návrh předčasný, který nezbylo než dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. července 2003

JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj