Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Baxy a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti X, zastoupené JUDr. Zdeňkou Friedelovou, advokátkou, sídlem Místecká 329/258, Ostrava, proti opatření Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. března 2023 č. j. 20 T 73/2021-547, za účasti Okresního soudu v Novém Jičíně, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného opatření s tvrzením, že jím byla porušena její ústavně zaručená základní práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Ústavní soud si za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal spis vedený u Okresního soudu v Novém Jičíně (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 20 T 73/2021, z něhož se podává, že stěžovatelka je trestně stíhána pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Trestní řízení se aktuálně nachází ve stadiu hlavního líčení. Jednatel stěžovatelky R. K., který měl za stěžovatelku v průběhu trestního řízení činit úkony, však podle okresního soudu soustavně mařil trestní řízení (zejména opakovanými omluvami z hlavního líčení), a tudíž byl stěžovatelce nyní napadeným opatřením ustanoven opatrovník poté, co si na výzvu okresního soudu nezvolila zmocněnce.
3. Stěžovatelka uvádí, že její jednatel R. K. (dále jen "jednatel") není v procesním postavení obviněného ani svědka, a je tudíž osobou plně způsobilou ji zastupovat. Z tohoto důvodu si stěžovatelka ani nezvolila zmocněnce. Jednatel plnil své úkoly řádně, přebíral si poštu, k hlavnímu líčení se dostavoval, umožnil-li to jeho zdravotní stav, případně souhlasil s konáním hlavního líčení bez své účasti.
4. Stěžovatelka konstatuje, že problém nastal za situace, kdy jednatel trval na tom, aby se mohl osobně vyjádřit k jednání, které je stěžovatelce kladeno za vinu a aby mohl klást otázky svědkům, což mu však neumožňoval jeho zdravotní stav a nemohl se tedy zúčastnit hlavního líčení, které se konalo dne 31. 1. 2023. Jednatel se nemohl zúčastnit ani hlavního líčení nařízeného na den 7. 3. 2023 z důvodu podání infuze, tudíž se z tohoto odročeného hlavního líčení řádně omluvil dne 17. 2. 2023, současně pak požádal, aby hlavní líčení nebylo nařízeno na dny 6. 3. 2023, 20. 3. 2023 a 29. 3. 2023, a to z důvodu kolize s jinými jednáními. Okresní soud na řádnou omluvu jednatele zareagoval přípisem ze dne 27. 2. 2023 tak, že stěžovatelku vyzval k tomu, aby si zvolila zmocněnce, který ji bude zastupovat u hlavního líčení, s poučením, že neučiní-li tak, bude jí ustanoven opatrovník. Stěžovatelka k tomu sdělila, že má svého jednatele, který je plně schopen ji v řízení zastupovat a činit za ni úkony. Zároveň sdělila další termín plánované infuze jednatele, tj. den 12. 4. 2023, a že dne 17. 4. 2023 má jednatel plánovány další lékařské zákroky. Okresní soud však na tato sdělení již nereagoval a ustanovil stěžovatelce opatrovníka, a to zcela v rozporu se zákonem a s jejími ústavně zaručenými základními právy.
5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno napadené opatření. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena podle § 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť proti napadenému opatření nemá podle zákona k dispozici žádný procesní opravný prostředek.
6. Ústavní soud vyzval účastníka řízení a vedlejšího účastníka řízení, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti.
7. Okresní soud uvedl, že podmínky pro ustanovení opatrovníka splněny byly, neboť z důvodu obstrukcí jednatele jde o více než dvouletý nedodělek. Účastník podotýká, že jednatel se opět omluvil z hlavního líčení, které bylo nařízeno na den 27. 6. 2023, čímž bylo hlavní líčení opět zmařeno.
8. Vedlejší účastník podrobně zrekapituloval žádosti o odročení hlavních líčení, které je z důvodu obstrukcí na straně stěžovatelky neúměrně protahováno.
9. Ústavní soud zaslal obě vyjádření stěžovatelce na vědomí a k případné replice. Svého práva však nevyužila.
10. Ústavní soud připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není soudem nadřízeným obecným soudům. Jeho úkolem v řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby je toliko ochrana ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Ústavní soud není povolán k přezkumu použití běžného zákona a může tak činit jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva nebo svobody stěžovatele.
11. Ústavní soud konstatuje, že i právnické osobě náleží v trestním řízení některá ústavně zaručená základní práva, mezi nimi i právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a právo na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny.
12. Ustanovení § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "zákon o trestní odpovědnosti právnických osob"), uvádí, že není-li osoba uvedená v § 34 odst. 4 téhož zákona určena ve stanovené lhůtě, nebo právnická osoba nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, popřípadě právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně nelze doručovat písemnosti, předseda senátu a v přípravném řízení soudce ustanoví právnické osobě opatrovníka. Osobu lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy právnické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci, též právnické osobě.
13. Ústavní soud si vyžádal spis vedený u okresního soudu pod sp. zn. 20 T 73/2021 za tím účelem, aby zejména ověřil způsobilost jednatele činit úkony za právnickou osobu, tj. stěžovatelku, v trestním řízení. Na základě obsahu spisu Ústavní soud dospěl k závěru, že jednatel skutečně není osobou způsobilou ve smyslu shora uvedeném. Jednatel se opakovaně omlouval z hlavních líčení, a to obvykle toliko den předem. Takto se jednatel omluvil již z prvního nařízeného hlavního líčení, které se mělo konat dne 19.
10. 2021. Následně bylo z důvodů na straně jednatele odročeno i hlavní líčení, které se mělo konat dne 1. 2. 2022 na den 21. 3. 2022, kterého se jednatel ale nezúčastnil. Další hlavní líčení se mělo konat dne 23. 9. 2022, avšak jednatel se den předem omluvil, přičemž další hlavní líčení bylo nařízeno na den 21. 11. 2022, z něhož se jednatel taktéž omluvil, avšak toto hlavní líčení proběhlo bez jeho účasti. Jednatel se osobně zúčastnil hlavního líčení konaného dne 31. 1. 2023, přičemž však konstatoval, že je pod vlivem léků a není schopen řádné účasti a požádal o další odročení.
Dne 7. 3. 2023 se mělo konat další hlavní líčení, avšak jednatel se opět ze zdravotních důvodů omluvil. Za této situace již byla stěžovatelka vyzvána k tomu, aby si zvolila zmocněnce s poučením, že neučiní-li tak, bude jí ustanoven opatrovník. K uvedenému nakonec napadeným opatřením došlo, neboť stěžovatelka si zmocněnce nezvolila.
14. Nadto je z vyžádaného spisu i zjevné, že se u jednatele opakovaně vyskytly obtíže spojené s doručováním písemností a doručování bylo nutno opakovat (viz č. l. 473, č. l. 528, č. l. 541).
15. Za popsané situace je nutno zdůraznit, že v trestním řízení je třeba zohledňovat zásadu rychlosti řízení, která je jednou ze základních zásad trestního řízení a má i svůj ústavněprávní rozměr zakotvený v čl. 38 odst. 2 Listiny. Neodůvodněné prodlužování trestního řízení může mít dopad do základních práv obviněných a zatěžuje trestní justici. Institut opatrovníka právnické osoby je jedním z institutů, které (v určitých případech) napomáhají trestní řízení zrychlit, vyskytnou-li se zákonem předvídané podmínky, které průběh trestního řízení významně ztěžují a prodlužují. Ústavní soud tak považuje ustanovení opatrovníka stěžovatelce za krok ospravedlnitelný, a nikoliv svévolný, neboť k tomuto opatření bylo přistoupeno ze zákonem stanovených důvodů, když jednatel nebyl schopen (či ochoten) se prakticky účastnit ve všech termínech nařízených hlavních líčení.
16. Ústavní soud na základě výše uvedeného neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. srpna 2023
Radovan Suchánek, v. r. předseda senátu