Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti R. E., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Skákalem, advokátem, se sídlem Semily, Nádražní 24, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 328/2007, spolu s návrhem na projednání mimo pořadí, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem OS v Havlíčkově Brodě ze dne 21. března 1995 čj. 1 T 65/95-252 byl stěžovatel uznán - mimo jiné - vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona (spáchaný celkem 13 útoky) a byl mu uložen souhrnný trest při současném zrušení výroku o trestu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. listopadu 1994 sp. zn. 5 T 79/94. Odvolání stěžovatele bylo usnesením KS v Hradci Králové ze dne 20. června 1995 čj. 8 To 186/95-289 zamítnuto.
Dne 5. dubna 1995 byla na stěžovatele u Obvodního soudu pro Prahu 10 podána obžaloba pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, a to pro skutek, kterého se měl dopustit dne 13. října 1994. Vzhledem k tomu, že tento skutek byl dalším dílčím útokem pokračujícího trestného činu krádeže, kterým byl uznán vinným shora citovaným rozsudkem OS v Havlíčkově Brodě, bránila pokračování v trestním stíhání překážka věci rozhodnuté pro týž trestný čin, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 4. srpna 1995 sp. zn. 2 T 59/95, že trestní stíhání stěžovatele pro tento další útok se podle § 314c odst. l písm. a) tr. řádu z důvodu § 188 odst. 1 písm. c) tr. řádu zastavuje.
Dne 6. března 2007 podal stěžovatel návrh na povolení obnovy řízení ve věci vedené u OS v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 65/95 odůvodněný výlučně skutečností, že uvedenému soudu v době jeho rozhodování nebylo známo, že před Obvodním soudem pro Prahu 10 je souběžně jednáno o obžalobě pro trestnou činnost obdobnou a časově související, v důsledku čehož tyto věci nebyly spojeny, nebylo vedeno společné řízení a rozhodnuto o všech útocích trestného činu krádeže. OS v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 9. října 2007 čj. 0 Nt 851/2007-25 návrh stěžovatele podle § 283 písm. d) tr. řádu zamítl s tím, že stěžovatelem tvrzený důvod pro obnovu řízení není skutečností, která by mohla vést ke změně pravomocného rozsudku ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 65/95.
Z podnětu stížnosti stěžovatele KS v Hradci Králové usnesením ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 328/2007 zrušil napadené usnesení OS v Havlíčkově Brodě a rozhodl tak, že návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení se zamítá podle § 283 písm. a) tr. řádu. Tuto změnu důvodu zamítnutí návrhu stěžovatele odůvodnil tím, že pokud se stěžovatel domáhá toho, aby po povolení obnovy řízení byla posuzována i ta trestná činnost, pro kterou Obvodní soud pro Prahu 10 trestní stíhání zastavil, bylo by takové rozhodnutí v jeho neprospěch a návrh na povolení obnovy v neprospěch obviněného může podle ustanovení § 280 odst. 2 tr. řádu podat pouze státní zástupce.
Ústavní soud především zdůrazňuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví a jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), nikoliv běžné zákonnosti. Nepřísluší mu proto, aby prováděl přezkum rozhodovací činnosti obecných soudů ve stejném rozsahu jako obecné soudy v řízení ve druhém stupni.
V obecné rovině Ústavní soud konstatuje, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, jehož účelem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních v trestní věci, v níž je povolení obnovy navrhováno. V řízení o obnově se nezjišťuje správnost původního rozhodnutí, nýbrž se posuzuje, zda došlo k předložení nových skutečností či důkazů, které by mohly původní výroky napadeného rozhodnutí změnit. OS v Havlíčkově Brodě dospěl k závěru, že jediná nová skutečnost v návrhu stěžovatele uvedená, tj. souběžně probíhající trestní řízení ve věci Obvodního soudu pro Prahu 10, by k žádné změně pravomocného rozsudku vést nemohla.
KS v Hradci Králové po přezkoumání věci konstatoval, že stěžovatel se domáhá toho, aby bylo znovu rozhodováno společně o širším rozsahu trestné činnosti, než ve věci sp. zn. 1 T 65/95, což by vedlo ke zhoršení jeho situace. Stěžovatel se tudíž svým návrhem domáhal povolení obnovy v jeho neprospěch a k takovému návrhu nebyl oprávněn. Z odůvodnění posuzovaných rozhodnutí obecných soudů vyplývá, že se tyto soudy relevantními podmínkami umožňujícími povolení obnovy řádně zabývaly a v souladu s ustanovením § 134 odst. 2 tr.
ř. své závěry odůvodnily.
Ústavní soud dospěl k závěru, že se nelze ztotožnit s tvrzením stěžovatele, že KS v Hradci Králové ústavní stížností napadeným rozhodnutím porušil zásadu zákazu reformationis in peius, neboť tímto rozhodnutím ke zhoršení jeho postavení nedošlo. Jediná námitka, kterou stěžovatel v návrhu na povolení obnovy uplatnil, by neměla charakter nových skutečností nebo důkazů, který by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, trestu či náhradě škody ve smyslu ustanovení § 278 odst. 1 tr. řádu, a to i za situace, kdy by stěžovatel byl v dané věci osobou k podání návrhu oprávněnou. Naopak povolení obnovy ve věci sp. zn. 1 T 65/95 by bylo rozhodnutím v neprospěch stěžovatele. Ústavní soud neshledal, že by napadené rozhodnutí KS v Hradci Králové vybočilo z ústavněprávního rámce, resp. že by došlo k porušení ústavněprávních kautel obsažených v trestněprocesních předpisech.
Všechny námitky uvedené v ústavní stížnosti vztahující se k procesnímu postupu soudu prvního stupně, uplatnil stěžovatel zcela shodně již v rámci řízení o povolení obnovy řízení a soudy obou stupňů se těmito námitkami řádně zabývaly a zákonným způsobem o nich rozhodly. Usnesením OS v Havlíčkově Brodě ze dne 9. října 2007 čj. 0 Nt 851/2007-26 o námitce podjatosti vznesené stěžovatelem bylo podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto tak, že soudkyně jmenovaná ve výroku usnesení není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení.
Námitky stěžovatele týkající se procesního postupu v průběhu veřejného zasedání OS v Havlíčkově Brodě zamítl usnesením ze dne 25. ledna 2008 čj. 0 Nt 851/2007-72. Stížnosti stěžovatele proti oběma rozhodnutím soudu prvního stupně KS v Hradci Králové zamítl (usneseními ze dne 12. prosince 2007 sp. zn. 14 To 329/2007 a ze dne 27. února 2008 sp. zn. 14 To 86/2006). Proti shora citovaným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel ústavní stížnost nepodal a Ústavní soud se tak předmětnými námitkami věcně zabývat nemohl.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud podanou ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Pokud jde o stěžovatelovu žádost o přednostní projednání věci (s nepřípadným odkazem na ustanovení § 71d zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud důvody k upřednostnění jeho ústavní stížnosti před stížnostmi jiných stěžovatelů neshledal. Postup podle ustanovení § 39 zákona o Ústavním soudu je zcela výjimečným opatřením a lze je aplikovat jen v mimořádných, respektive, jak uvádí citované ustanovení, v "naléhavých" případech. Ústavní soud proto postupoval tak, aby řízení bylo ukončeno v době přiměřené, nikoli však na úkor ostatních stěžovatelů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 2. září 2008
Miloslav Výborný v. r. předseda senátu