Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 141/03
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. S. a Š. S., zastoupených Mgr. Ing. T. V., advokátem, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, čj. 28 Cdo 1746/2002-110, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2003 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, čj. 28 Cdo 1746/2002-110, kterým byly zrušeny předcházející rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Pardubicích a věc byla vrácena posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení.
Stěžovatelé tvrdí, že Nejvyšší soud ČR napadeným rozsudkem porušil jejich právo na spravedlivý proces a na ochranu vlastnického práva, zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Ústavní soud rozhoduje pouze o pravomocných rozhodnutích obecných soudů resp. jiných orgánů veřejné moci, která jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilá zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod (§ 72 odst. 1 zákona), za podmínky, že se jedná o konečná rozhodnutí ve věci, po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona).
V daném případě stěžovatelé budou mít po vydání nového rozhodnutí k dispozici opravné prostředky, a teprve až po jejich vyčerpání se mohou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, budou-li k tomu mít ústavněprávní důvody. Z uvedených důvodů Ústavní soud nepožadoval odstranění vady podání, spočívající v chybějící plné moci pro právního zástupce.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 19. března 2003
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj