Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Lichovníka, soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Městského úřadu Sokolov, se sídlem Sokolov, Rokycanova 1929, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem Karlovy Vary, Jiráskova 1343/2, proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 4. 2015 č. j. 27 EXE 6956/2014-25 a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému JUDr. Ivo Luhanem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 1, dne 20. 11. 2014 pod č. j. 099 EX 8453/14-11, spojené s návrhem na zrušení § 14b odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhuje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou si všichni účastníci v řízení rovni.
Napadeným usnesením okresního soudu byly zamítnuty námitky stěžovatele, městského úřadu, jako oprávněného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanem. Tímto příkazem bylo rozhodnuto, že povinný je povinen nahradit oprávněnému náklady exekuce ve výši 484,- Kč. Soudní exekutor vycházel při svém rozhodování z ustanovení § 14b advokátního tarifu, podle kterého ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000,- Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100,- Kč za každý z těchto úkonů.
Stěžovatel má za to, že pokud exekutor a následně i obecný soud aplikoval na posuzovaný případ ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu, nejednali v souladu s ústavně zaručeným principem rovnosti účastníků řízení. Nerovnost spatřuje stěžovatel zejména ve skutečnosti, kdy případné náklady na straně povinné by byly stanoveny obecným způsobem zejména podle § 7 dotčené vyhlášky, tj. pokud jde o první dva úkony právní služby, byla by odměna na straně povinné v tomto případě v jedenáctinásobné výši oproti výši odměny na straně oprávněné.
Pro uvedenou nerovnost nelze podle stěžovatele dohledat rozumný důvod. Stěžovatel rovněž odmítá, že by se na jeho straně jednalo o úkony jednoduché a typově shodné. Soudem přiznaná částka neodpovídá ani zákonnému principu o náhradě všech účelně vynaložených nákladů, přičemž nelze myslet vážně, že by částka 484,- Kč odpovídala skutečně vynaloženým nákladům. Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatele i obsah napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh podaným někým zjevně neoprávněným.
Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Čtvrtý senát Ústavního soudu podotýká, že prakticky totožnými ústavními stížnostmi téhož stěžovatele se v minulosti již zabýval (usnesení sp. zn. IV. ÚS 952/15 a sp. zn. IV. ÚS 1142/15 ), přičemž na svých závěrech nemá čeho měnit a pro stručnost na uvedená rozhodnutí odkazuje. Projednávaná ústavní stížnost nebyla podána Městem Sokolov, nýbrž jeho městským úřadem, který na rozdíl od města, jehož je orgánem, není právnickou osobou, a proto není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítnuta. Stěžovatelův návrh na zrušení ustanovení § 14b odst. 2 advokátního tarifu jako návrh akcesorický podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti, a proto byl také odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Tomáš Lichovník předseda senátu Ústavního soudu