Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky CRATE - FITTINGS s. r. o., sídlem Ostrovského 253/3, Praha 5 - Smíchov, zastoupené Mgr. Alenou Saydueva Knapovou, advokátkou, sídlem Sukova 49/4, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2023 č. j. 33 Cdo 1146/2023-237 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2022 č. j. 14 Co 269/2022-211, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Advokátní kancelář Plajner a partneři s. r. o., sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen ,,Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že vedlejší účastnice se v řízení před obecnými soudy domáhala po stěžovatelce odměny za poskytnutí právních služeb přeměny obchodní společnosti ELMO-PLAST a. s. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 26. 5. 2022 č. j. 31 C 163/2021-178 žalobě zčásti vyhověl pro uznání a zčásti ji zamítl. Oproti žalobkyni vycházel nikoli z tarifní hodnoty úkonu advokáta ve výši 941 000 000 Kč, tj. z hodnoty odštěpované části jmění společnosti ELMO-PLAST a. s., ale z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 14. 10. 2022 č. j. 14 Co 269/2022-211 změnil zamítavý výrok rozsudku obvodního soudu, a to tak, že žalobě v částce 406 857,80 Kč spolu s příslušenstvím vyhověl. Ztotožnil se s názorem žalobkyně, že lze vycházet z tarifní hodnoty určené podle ceny věci, jež byla předmětem úkonu právní služby. Cena přeměny společnosti ELMO-PLAST a. s. byla určena znaleckým posudkem částkou 941 000 000 Kč. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolací řízení zastavil pro nedostatek povinného zastoupení stěžovatelky.
4. Stěžovatelka nesouhlasí se závěry Nejvyššího soudu o nedostatku jejího povinného zastoupení. Namítá, že dovolání bylo podáno včas, prostřednictvím advokáta, a splňovalo veškeré další podmínky a požadavky kladené na dovolání. Dovolání stěžovatelky bylo přípustné a mohlo být věcně projednáno. K ukončení zastoupení došlo až po podání dovolání. Trvání na zastoupení dovolatele advokátem i po uplynutí lhůty k podání dovolání je značně formalistické, jelikož ve většině případů již advokát po podaném dovolání nečiní ve věci žádné další úkony a dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Výzva obvodního soudu, aby si stěžovatelka zvolila zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, byla vadná.
5. Městskému soudu stěžovatelka vytýká nesprávné právní posouzení oprávněnosti vyúčtované mimosmluvní odměny za poskytnutí právních služeb. Vyúčtování odměny je podle názoru stěžovatelky v rozporu s dobrými mravy a advokátními předpisy. I kdyby soud došel k závěru, že vedlejší účastnici vznikl nárok na mimosmluvní odměnu za vadné právní úkony, měla být stanovena jiná tarifní hodnota, ze které měla být mimosmluvní odměna vypočítána.
6. Ústavní stížnost má náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a Ústavní soud je příslušný k jejímu projednání. Byla podána oprávněnou navrhovatelkou a v části, ve které směřuje proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu, je přípustná (stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní předpoklady k ochraně svého práva ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a byla podána včas. Stěžovatelka je zastoupena advokátem (§ 29 až 31 zákona o Ústavním soudu).
7. Jde-li o posouzení přípustnosti ústavní stížnosti proti rozsudku městského soudu, Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je v části, ve které směřuje proti tomuto rozhodnutí, nepřípustná (k tomu viz dále).
8. Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti obecných soudů zasahovat jen tehdy, pokud chybná interpretace či aplikace podústavního práva nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv či svobod nebo je v rozporu s požadavky řádného procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, příslušejí civilním soudům. Zřetelně tak akcentuje zásadu minimalizace zásahů do činnosti jiných orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy soudů (čl. 83 a 91 Ústavy). Proto mu nepřísluší ingerovat do jejich ústavně vymezené pravomoci, pokud jejich rozhodnutím, příp. v průběhu procesu mu předcházejícího, nedošlo k zásahu do ústavně zaručených práv.
9. Podstatou ústavní stížnosti je polemika stěžovatelky se závěry Nejvyššího soudu týkajícími se jejího povinného zastoupení i v průběhu dovolacího řízení. Podle stěžovatelky postačuje, dojde-li k sepsání dovolání advokátem, trvání na povinném zastoupení po uplynutí lhůty k podání dovolání považuje za přepjatě formalistické. S tímto názorem se však Ústavní soud neztotožňuje. Ustanovení § 241 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), počítají se zastoupením nejen pro účely sepsání dovolání, ale pro celé dovolací řízení.
To odůvodňují nejen zvýšené požadavky na náležitosti dovolání, ale i složitost celého řízení. Argumentuje-li stěžovatelka tím, že dovolací řízení probíhá zpravidla bez jednání, neznamená to, že by k nařízení jednání nemohlo dojít. Soud by měl k zajištění kontradiktornosti řízení (nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2017 sp. zn. IV. ÚS 216/16 ) nařídit jednání např. v případech, kdy zvažuje změnu napadeného rozhodnutí. Ani tehdy, nenařídí-li soud jednání, není vyloučeno, že bude potřebné komunikovat s účastníky řízení.
Potřeba povinného zastoupení v průběhu celého dovolacího řízení vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 21. 10. 2003 sp. zn. 30 Cdo 1923/2003). Uvádí-li stěžovatelka na podporu svých tvrzení závěry publikované v odborné literatuře, je nutné upozornit i na publikované názory opačné, které dovozují povinné zastoupení v průběhu celého dovolacího řízení (srov. např. TRNĚNÁ, K. In SVOBODA, K., TRNĚNÁ, K. Dovolání. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 108; HAMUĽÁKOVÁ, K. In SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R.
a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 241). Ani ne zcela přesná výzva Obvodního soudu pro Prahu 5, aby si stěžovatelka po ukončení zastoupení původním právním zástupcem zvolila pro podání dovolání advokáta, nemůže vést k závěru o přehnaně formalistickém postupu Nejvyššího soudu.
10. Námitkami stěžovatelky vůči věcnému posouzení oprávněnosti požadované mimosmluvní odměny za poskytnutí právních služeb se Ústavní soud nemohl zabývat. Ústavní stížnost je totiž v části směřující proti rozsudku městského soudu nepřípustná. Zákonným předpokladem přípustné ústavní stížnosti je v tomto případě předchozí řádné podání dovolání (viz § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). S ohledem na zastavení dovolacího řízení je však třeba na dovolání stěžovatelky hledět tak, jako by vůbec nebylo podáno.
11. Protože Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Ve zbývající části je návrh nepřípustný. Proto jej podle § 43 odst. 2 písm. a) a § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. srpna 2023
Radovan Suchánek v. r. předseda senátu