Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele V. G., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Čechem, advokátem, sídlem V Zahradách 1445/1, Rudná, proti trestnímu příkazu vydanému Městským soudem v Brně ze dne 29. dubna 2022 sp. zn. 1 T 48/2022, za účasti Městského soudu v Brně jako účastníka řízení a Městského státního zastupitelství v Brně jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 2 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil.
2. Stěžovatel uvádí, že trestním příkazem vydaným Městským soudem v Brně ze dne 29. 4. 2022 sp. zn. 1 T 48/2022 byl jako obviněný uznán vinným, že spáchal přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku a dále přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti měsíců.
3. Stěžovatel namítá, že v řízení předcházejícímu vydání tohoto příkazu došlo k porušení práv obhajoby, když jeho obhájce nebyl vyrozuměn o termínu soudního jednání a v důsledku toho ani na něm nebyl přítomen.
4. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
5. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Zásada subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat. Zásadu subsidiarity je přitom nutno důsledně uplatňovat i ve vztahu k trestnímu řízení.
6. V posuzované věci nutno konstatovat, že proti trestnímu příkazu lze podat opravný prostředek, konkrétně odpor podle § 314g trestního řádu. Ústavní stížnosti podávané přímo proti trestnímu příkazu je tak třeba považovat za nepřípustné.
7. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že uvedený závěr platí i pro případ, kdyby v řízení došlo ke vzdání se možnosti podání odporu, avšak dotčený by je nepovažoval za učiněné právně relevantně. V takovém případě by bylo na místě, aby takovýto odpor v příslušné osmidenní lhůtě navzdory tomuto vzdání se podal s uvedením argumentace, proč by k vzdání se nemělo být přihlíženo (obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2011 sp. zn. I. ÚS 2322/11 ). Rovněž vhodno upozornit, že v případě, že by lhůta k podání odporu byla zmeškána z důležitých důvodů, lze požádat o její navrácení podle § 61 trestního řádu. Z ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatel těchto možností využil, když namísto toho toliko přímo napadá daný trestní příkaz.
8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud považuje ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. července 2022
JUDr. Radovan Suchánek, v. r. soudce zpravodaj