Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 171/99
Ústavní soud rozhodl dne 13. dubna 1999 ve věci ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného JUDr. A. J., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 1998, sp. zn. 3 T 37/98, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 1999, sp. zn. 2 To 1/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že ke dni sepsání ústavní stížnosti nemá výše uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byl změněn rozsudek Krajského soudu v Praze, dosud k dispozici, a proto jej Ústavnímu soudu nepředložil. S ohledem na citované ustanovení zákona o Ústavním soudu o počátku běhu lhůty k podání ústavní stížnosti má Ústavní soud za to, že nebyl-li rozsudek odvolacího soudu stěžovateli či jeho právnímu zástupci doručen, nepočala dosud běžet lhůta k podání ústavní stížnosti a stěžovatel zatím není k podání ústavní stížnosti oprávněn. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) citovaných zákonů odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 13. dubna 1999
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj